Zřejmě pod dojmem očekávatelného vítězství své politické strany Obnova (Renaissance) a jejich spojenců, prezident Macron věnoval namísto intenzivní týdenní volební kampaně tři dny cestám do zahraničí, především na Ukrajinu.
Pokud šéf státu a hlava největší politické strany v zemi vydá takovýto signál voličům, následuje obvykle jejich demobilizace. Alespoň tedy částečná. Část centristických voličů tak pravděpodobně zůstala doma a z toho také plyne i vysoká neúčast v 2. kole voleb (54 %), ve kterém se vlastně rozhoduje o budoucím směřování republiky. Byla to velká politická chyba prezidenta.
Jeho strana spolu se svými spojenci, zůstává sice s 250 mandáty (z toho ovšem 48 poslanců reprezentuje aliančního partnera MoDem a 27 dalšího koaličního partnera Obzory (Horizons)) nejsilnější parlamentní formací. Ale ztratila v Národním shromáždění (dále jen NS) oproti předchozím volbám před pěti lety 109 mandátů a tím přišla o většinu. K tomu, aby měl většinu, by Macron v NS potřeboval alespoň 289 mandátů.
Macronova koalice Spolu! (Ensemble!) získala ve 2. kole 38,6% hlasů. Za ní s poměrně velkým odstupem ve volebním výsledku je Mélenchonova spojená levice (NUPES) s 31,6% hlasů. Také NUPES anticipovaly výzkumné agentury po 2. kole větší zastoupení v parlamentu nežli nakonec dosažených 149 mandátů. Z těchto mandátů ovšem připadá na nejsilnější levicovou formaci, Mélenchonovu stranu Nepoddajná Francie (LFI), 84 mandátů. Následují socialisté s 28 získanými mandáty, ekologisté s 23 mandáty a komunisté se 14 mandáty.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV