Jel jsem, jako představitel nejsilnější opoziční strany v zemi, na dlouhodobě připravovanou studijní cestu. Došlo k ní v únoru 2008 a postupně jsem byl přijat syrským viceprezidentem, předsedou parlamentu, ministrem zahraničí a jeho prvním náměstkem a dále ministrem pro sdělovací prostředky a nakonec syrským prezidentem. Sešel jsem se v průběhu návštěvy také s představiteli města Damašku i s představiteli vládnoucí Baasistické strany.
Jen co přistálo naše letadlo na letišti v Damašku, už na mě začali útočit v českých médiích. Prý jsem si měl jako předseda ČSSD nechat vystavit, jako za časů staré Národní fronty, jakési povolení od ministra zahraničí Schwarzenberga. A že bychom prý měli mít na zahraničně-politické otázky, tedy vládní koalice a sociálně demokratická opozice, stejný názor. No, prostě nesmysly. Syrská vláda byla v těch dnech v českých médiích vykreslována jako vláda teroristického státu. Když jsme přiletěli zpět na letiště v Ruzyni, čekalo nás tam kolem stovky novinářů, celá řada televizních štábů snad z celé střední Evropy. Jako kdybychom se vraceli z návštěvy Usámy bin Ládina.

Zbývá dodat, že moje návštěva v Sýrii vyvrcholila mým přijetím u prezidenta Bašára Asada. S prezidentem Asadem jsme se navzájem seznámili s naší analýzou situace na Středním východě. Seznámil jsem prezidenta a předtím všechny představitele syrského státu, s nimiž jsem se setkal s mou představou, jak může Česká republika pomoci mírovému urovnání vztahů na Středním východě. Tedy, pokud příští česká vláda po sněmovních volbách v roce 2010 bude vytvořena sociální demokracií pod mým vedením. Řekl jsem mu, že v takovém případě vláda republiky bude mít zájem udržovat výtečné vztahy jak se Státem Izrael, tak s arabskými státy. Sdělil jsem také prezidentu Asadovi, že bychom byli schopni se podílet na hledání mírového urovnání mezi oběma stranami konfliktu na Středním východě.

Věděl jsem v té době, že na počátku prázdnin roku 2008 pojedu s delegací politiků ČSSD do Izraele a setkám se s několika představiteli izraelské vlády. Měl jsem jim tedy tlumočit vzkaz od prezidenta Asada, že je připraven seriózně jednat s Izraelem o urovnání vztahů. Asad mi také naznačil, že přes prostředníka (tím mělo být podle mých informací tehdy Turecko) již taková jednání probíhají. Nicméně vzkaz v Izraeli jsem vyřídil, zejména ministryni zahraničí Livniové, která o tuto informaci projevila velmi živý zájem. Setkání s prezidentem Asadem se uskutečnilo v prezidentském paláci vysoko nad Damaškem. Palác je budova kolosálních rozměrů a podle mých informací k němu nikdy v průběhu bojů v Sýrii za téměř devět let války nepronikli Asadovi ozbrojení odpůrci.

Měl jsem v Sýrii také možnost navštívit některé křesťanské kostely a klášter řecké ortodoxní církve. Bylo to mimochodem v oblasti, kde existuje několik křesťanských vesnic, v nichž se hovoří dodnes aramejsky. Tedy jazykem Ježíše Krista.