V předvolební kampani hovořil o politice jediné Číny. Měl by se tohoto vyjádření, podle kterého byl také posuzován částí voličů, držet.

Možná, že část jeho amerických přátel si přeje vyhrotit vztahy s Čínou. Osobně bych to nepovažoval vůbec za moudré v situaci, kdy NATO není schopno zlomit odpor poměrně omezeného vojenského kontingentu (250 tisíc vojáků) Rusů na Ukrajině. A čínská vojenská moc je mnohem větší nežli vojenská moc Ruska. Sní snad pan generál a jeho američtí přátelé o světové jaderné válce? V každém případě je třeba být na pozoru.

Dnes ve svých výronech do zahraniční politiky nově zvolený prezident pokračoval. Prý by se měla Ukrajina stát členskou zemí NATO. Souhlasím s ním v jednom bodě. Že Ukrajina má bojeschopnější armádu nežli jsou ty současné profesionální armády zemí NATO, včetně armády americké. Ostatně viděli jsme před časem trapný ústup vojsk NATO z Afghánistánu, který připomínal spíše úprk. Milionová ukrajinská armáda skutečně zadržuje v současnosti čtvrtmilionový intervenční kontingent Rusů. Činí tak s velkým vypětím a s obrovskou finanční, materiální, logistickou a zpravodajskou podporou zemí NATO.

Pan generál došel k názoru, že se tedy Ukrajina má stát členskou zemí NATO. Ale ve vysoké politice platí, že po písmenu A vždy následuje také písmeno B. A pak ještě písmena C a D.