Jiří Paroubek: Jednostranná provládní propaganda nezakryje neschopnost vlády

14.09.2023 11:24 | Komentář

Vracím se právě z krátké návštěvy Číny, kde jsem se zúčastnil výroční konference velké čínské, vlastně světové farmaceutické firmy (Tiens), jejíž pobočky působí ve 110 zemích světa a jejíž produkty se objevují celkem ve 140 státech. Tato společnost je vlastně fabrikou na zdraví. Dodává na světový trh především různé zdravotní doplňky stravy typu výtažků z čínských hub, preparátů z ženšenu či jiných rostlin, vitamínů apod.

Jiří Paroubek: Jednostranná provládní propaganda nezakryje neschopnost vlády
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jiří Paroubek

Sám jsem byl překvapen, jak velký byznys to u jedné firmy v celosvětovém měřítku může být. Firma za téměř třicet let své existence vytvořila rozsáhlou síť poboček po celém světě a obsloužila desítky milionů zákazníků. V Číně ale také na své náklady mj. „provozuje“ univerzitu s 42 tisíci studenty v jedenáctimilionovém městě Ťin-jin nedaleko Pekingu. Kromě toho prakticky po celém světě, jak jsem to viděl v jejím firemním muzeu, poskytuje rozsáhlé finanční i jiné dary potřebným. Počínaje oběťmi zemětřesení, přes chudší regiony ve světě i v Číně (Sin-ťiang). A především se stará o spokojenost a loajalitu svých zaměstnanců.

V pojetí velké čínské firmy se světovou vizí nejde totiž v první řadě a jen o zisk, ale o to, aby i zaměstnanci firmy a jejich spolupracovníci byli spokojení. A tak jsem si na výroční konferenci skupiny připadal jako v orientální pohádce Tisíce a jedné noci. Předseda společnosti loajálním a obchodně nejúspěšnějším pracovníkům firmy po celém světě rozdělil poukazy na 300 osobních automobilů. Několik opravdu nejúspěšnějších, těch superúspěšných spolupracovníků firmy, získá ve svých zemích nové domy, které jim firma zakoupí.

Je zajímavé vidět jinou firemní kulturu u nás a v Číně. Už před čtyřmi lety jsem si povšiml, při návštěvě provincie Ťiang Su, což je provincie, kde se na polopoušti zavlažované vodou, dálkově prováděnou ze Žluté řeky, podařilo vytvořit vinice s výtečnou kvalitou vína. A za touto provincií s polopouštním územím, přes hory je už jen poušť Gobi a na této poušti, v té části, která je ještě územím Číny, některé velké čínské firmy investují velké peníze do ekologických projektů, jako je vytváření oáz, výsadba stromů, hloubení artézských studní apod.

Anketa

Má Česko pořídit letouny F-35?

3%
96%
hlasovalo: 52251 lidí

Před týdnem jsem si přečetl, že zhruba sto miliardářů vlastní v Česku zhruba čtvrtinu finančního majetku celé země. Samozřejmě, že i v Číně jsou obrovské rozdíly v majetcích a příjmech lidí, ale ta vrstva nejbohatších má zájem o to, podílet se na sociální odpovědnosti. Ne vždy je totéž vidět u těch nejbohatších Čechů. Řada z nich dává raději peníze do projektů mimo Českou republiku, až to člověka mrzí.

S ohledem na krátkost času jsem neměl tentokrát možnost vidět něco více z Číny. Ale trochu mě zaráží zpravodajství a informace západních médií, mezi nimiž pochopitelně vévodí ta česká, že Čína je vlastně téměř v hospodářské krizi. Že její hospodářství neroste, nevzkvétá, neboť dochází ke krizi jejího realitního sektoru. Je to někdy až úsměvné, jak naši „ekonomičtí experti“ popisují Čínu jako téměř upadající velmoc. Přitom Čína zaznamenává v první polovině tohoto roku velmi slušný hospodářský růst a očekává se, že v tomto roce její hospodářský růst dosáhne či přesáhne pět procent.

A tentýž pisatel jednoho článku, opravdu velký myslitel, který píše o Číně jako o ekonomické velmoci za zenitem, popisuje, kterak Spojené státy, jejichž hospodářství podle něj samozřejmě nemá chybu, zaznamenají v tomto roce růst HDP zhruba 1,7 procenta (!). To přece ale žádná sláva není. Pět procent je přece více než 1,7 procenta...

V pondělí jsem se ve zprávách BBC v letadle z Pekingu do Dubaje dočetl, že Spojené státy mají problémy s vysokou inflací. Takže každý má nějaké problémy. Čína s realitním sektorem, USA s vysokou inflací, která tlumí hospodářský růst.

A co takhle Česká republika?

Titíž „ekonomičtí experti“, kteří tak rádi píší o údajném ekonomickém propadáku Číny, raději vůbec nepíší o Česku. Tak nějak tiše a suše poznamenávají, že její hospodářský růst se vlastně nekoná a že je ve stagnaci, anebo dokonce v recesi.

To je ovšem smutné vysvědčení pravicové vlády Petra Fialy a jeho zcela nekompetentního vládního týmu, který postrádá jakoukoliv odbornost v hospodářské oblasti. Nemá žádnou vizi střednědobého ani dlouhodobého charakteru. Neví, jak obnovit hospodářský růst, jak snížit, kromě tupých rozpočtových škrtů, děsuplný deficit státního rozpočtu (ten se dá letos očekávat v rozmezí nejméně v rozsahu 300 až 350 miliard korun). A vůbec se nezabývá pádem životní úrovně obyčejných lidí. Životní úroveň lidí za léta 2022 a 2023 u nás poklesne v souhrnu o jednu pětinu až jednu čtvrtinu. Svědčí o tom už i oficiální statistiky, které ukazují pokles reálných příjmů obyvatelstva za rok a šest měsíců od 1. ledna 2022 do 30. června 2023 o 13 procent. Inflace přes všechna ujištění se ani v posledním sledovaném měsíci nesnížila a zůstává na úrovni 8,5 procenta.

Je to zkrátka smutné představení, a pokud by chtěli být čeští „ekonomičtí experti“ přínosní, tak by mohli začít kritizovat hospodářskou politiku české a ne činské vlády a přicházet s náměty, jak ji zlepšit.

Jednou z cest je zvýšení počtu turistů

Česko patří k jedné z mála zemí v Evropské unii, která zatím nedokázala dosáhnout hospodářského růstu před covidovou pandemií v roce 2020. Jsou samozřejmě desítky důvodů tohoto stavu. Já jen upozorním na jeden dílčí. V roce 2019 k nám čtyři linky čínských aerolinií přivezly téměř 700 tisíc čínských turistů se slušnou kupní silou, vesměs na úrovni japonských a ruských turistů. Čínští turisté k nám dnes přijíždějí sporadicky. Samozřejmě, že čínská vláda, která určitým způsobem ovlivňuje rozhodování vedení čínských aerolinií, dává přednost umisťování leteckých linek těchto společností z Číny do hlavních měst evropských zemí, které nevystupují vůči Číně nepřátelsky. Pokud tak česká vláda činí, tak musela očekávat, že to bude mít jisté následky. A tak čínské aerolinie létají do jiných měst ve střední Evropě. Do Budapešti, Varšavy, Vídně, Berlína ad. Myslím tím přirozeně přímé lety.

Když se vracím z Pekingu, nemohu tak dnes letět přímým letem z Pekingu do Prahy, jako to bylo dříve (v roce 2019), ale musím letět přes Dubaj (zase na druhé straně jsem měl možnost nadiktovat o přestávce mezi lety tento článek). A zde si pár hodin pěkně počkat, až bude k dispozici přípoj do Prahy. Celkově se tak cesta prodlouží z jedenácti na osmnáct až devatenáct hodin. Kterého čínského turistu by toto utrpení bavilo? A tak místo 700 tisíc čínských turistů jich letos můžeme mít odhadem tak 50 až 100 tisíc. Těch skutečně největších vytrvalců, kteří chtějí vidět krásy naší země. Prostě lidé jsou praktičtí a Číňané jsou velmi praktičtí lidé. Pražští hoteliéři by měli "poděkovat“ někdejšímu primátorovi a dnes náměstku primátora Hřibovi ze strany Pirátů za to, že mu tak vadily desítky tisíc Číňanů v pražských hotelech před covidovou pandemií. Dnes v Praze Číňané v takovém počtu nejsou a je to samozřejmě vidět. Když ne v Praze, tak jinde. A řekněme si upřímně, bonitních čínských turistů se každý stát, každé chytré město v Evropě rádo ujme.

Samozřejmě, že turismus je také významnou součástí českého hospodářství. Čeští ekonomičtí beletristé zkoumají dnes vcelku legračně počty zahraničních turistů, mířících do Číny. Ale čínský turismus není rozhodujícím ekonomickým odvětvím této země. Turismus v Česku má pro platební bilanci Česka mnohem větší význam, nežli ten čínský pro čínskou platební bilanci. A pokud najednou zmizelo 700 tisíc turistů, má to pochopitelně dopady i na hospodářský růst Česka. Ano, je to jen jeden z faktorů, ale ten jen ukazuje, jak vláda, která řeší věci ideologicky, a ne technokraticky, ničí hospodářství českého státu a životní úroveň lidí.

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele

 

reklama

autor: PV

Tomio Okamura byl položen dotaz

zemědělství

Mluvíte o likvidaci našeho zemědělství. Ale jak vysvětlíte, že zisky zemědělců rostou? Mě přijde, že si stěžují neoprávněně. Jediný, kdo tady trpí, jsme my, a to kvůli vysokým cenám potravin. A podle mě jsou na vině i zemědělci nebo to vidíte jinak?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Nadčlověk“ Kroupa pod drobnohledem Franty a Žantovského

10:35 „Nadčlověk“ Kroupa pod drobnohledem Franty a Žantovského

Už pátý díl cyklu o lecčems a mnohém, který měl premiéru na YouTube kanálu Vladimíra Franty a obsaho…