Od počátku je ale potřeba se ptát, s jakým cílem byla odpálena a komu to slouží. Dnes je celá věc jasnější. J. Kroupa se v minulosti už několikrát pokusil cílenými dezinformacemi v rámci rozsáhlé mediální kampaně poškodit sociální demokracii.
Bylo to např. před senátními a komunálními volbami na podzim v roce 2006. Pokusil se o to dále spolu se svým tehdejším komplicem Jiřím Kubíkem v MFD, a to počátkem roku 2010. Tedy několik týdnů před volbami do sněmovny.
Psal jsem už o té prvně zmíněné velké dezinformační akci, ve které bylo zřejmé, že Kroupa postupuje ve spolupráci s tzv. elitním policejním útvarem. Policejní útvar měl k dispozici svého konfidenta – provokatéra (možná, že v tuto chvíli ještě stále dlí v nápravném zařízení), který se snažil vyprovokovat několik sociálních demokratů z Vysočiny, v kroužku ožralu kladením záměrných otázek a nahráváním odpovědí k rádoby odvážným a hlavně opileckým řečem, které měly dokázat, že tito lidé se spikli, aby vyloupili evropské fondy. A tak vznikla, dnes již dávno zapomenutá, kauza Budišov. Nikdo z účastníků této nechutné akce, na níž se účastnil speciální policejní útvar a, bohužel, také státní zástupce, nebyl odsouzen, ale naopak všichni byli osvobozeni. Od počátku byl hnacím motorem mediální kampaně J. Kroupa.
Připomenu také v této lžikauze teatrální zatčení mé někdejší náměstkyně na ministerstvu pro místní rozvoj Věry Jourové na ruzyňském letišti, a to dva dny před komunálními a senátními volbami v roce 2006. V. Jourová byla zatčena na základě zcela vykonstruovaného obvinění samotným zástupcem šéfa policejního útvaru ÚOOZ, Hruškou. Byla nezákonně držena ve vazbě několik týdnů. Byl ji vykraden byt. Její děti měly dlouhodobé následky z této brutální policejní akce, zaštítěné médii pod taktovkou J. Kroupy.
Také tehdy tato šaráda měla poškodit sociální demokracii a asi ji také poškodila. Vždyť ve volbách do sněmovny začátkem června 2006 získala ČSSD téměř třetinu hlasů voličů. Prostě šlo o to jí pustit v následujících volbách trochu žilou. A také oslabit mou politickou pozici, coby tehdejšího předsedy ČSSD. O nic víc a o nic míň nešlo.
Druhá velká „kauza“, na níž se J. Kroupa podílel počátkem roku 2010, měla poškodit sociální demokracii ve volbách do sněmovny v červnu 2010. O co tehdy šlo? MFD, a hlavní roli v tom hráli Kroupa s Kubíkem, tedy dnešní opory serveru Seznam Zprávy, se pokusila vykonstruovat lživá obvinění ve vztahu k mé osobě, jako tehdejšímu předsedovi ČSSD. Obvinění se týkala toho, že jsem se někdy v květnu 2006 (a MFD pak ústy zástupce svého šéfredaktora sdělila i přesné datum) měl sejít v Kramářově vile, coby předseda české vlády, s lobbisty firmy Steyer, která měla vyrábět obrněná vozidla Pandur pro českou armádu.
Pamatuji si, že tehdy v mém štábu zavládlo zděšení Jak prokázat, že opravdu toho dne jsem se s lobbisty Steyeru, které jsem mimochodem ani neznal a zřejmě jsem je ani nikdy neviděl, nesetkal? Nejhůře se totiž brání nevinní lidé, kteří nelžou. Jak prokázat, že lež není lež? To je opravdu složité a někdy vlastně nemožné.
Na tom byla tehdy postavena konstrukce lží Kroupy a Kubíka. Naštěstí jsem si vzpomněl, že jsem si z Úřadu vlády odnesl svůj denní itinerář. Tak jsme zjistili, že onen květnový den v roce 2006, kdy jsem se podle MFD měl sejít s lobbisty Steyeru, jsem byl spolu se svou tehdejší manželkou Zuzanou na konferenci Evropská unie – Latinská Amerika ve Vídni. A protože konference byla dvoudenní za účasti šéfů vlád a států EU a Latinské Ameriky, nebylo myslitelné, abych v tu samou dobu byl v Praze na schůzce s lobbisty zbrojařské firmy. Dodnes jsem vděčen za chybu, kterou tehdy udělal zástupce šéfredaktora MFD, když sdělil konkrétní datum, kdy prý dělal se mnou ranní rozhovor v Kramářově vile pro MFD a z místnosti, kde následně probíhal rozhovor, předtím odešli lobbisté Steyeru.
Na celou věc jsme pochopitelně, poté co jsme získali tento klíčový důkaz, v průběhu dne nereagovali. A Jaroslav Tvrdík, coby volební manažer strany, dostal pokyn odebrat se na večer do ČT k rozhovoru, který moderoval, tuším v Událostech, redaktor ČT Železný a jehož se účastnil nejbližší spolupracovník J. Kroupy, J. Kubík. A ten rozhovor dvou osobních přátel, Kubíka a Železného, mě měl politicky zničit. J. Tvrdík ale Kubíka a Železného utřel jako špinavé okno. Předložil jim důkaz o mé účasti na konferenci ve Vídni, který prostě nešlo zpochybnit. Mladá fronta seriál o mém údajném korupčním jednání v kauze Steyer hned druhý den a navždy opustila.
A tak jediným, kdo byl nakonec semlet v kauze Pandury, byl nejbližší spolubojovník někdejšího předsedy ODS M. Topolánka, M. Dalík. Ten byl ovšem odsouzen za údajný podvod, když prý za přítomnosti tehdejšího amerického velvyslance nabízel "pomoc" při získání zakázky na Pandury či bůhví čeho, ve vládě. Prý se jednalo o požadavek astronomické sumy úplatku v řádech několika set milionů korun.
Shrnuto a podtrženo J. Kubík a J. Kroupa jsou známí novinářští iluzionisté a skandalisté. Pokud budou pokračovat v celé „kauze“, budu zveřejňovat jejich další přehmaty z minulosti. Prostě novinářská věrohodnost těchto lidí se blíží, alespoň podle mého názoru, nule. Já dost dobře chápu J. Hamáčka, že se chce dobrat finanční náhrady za nehmotnou újmu, kterou jejich počínáním utrpěl.
Srandovní je dnešní „svědectví“, zveřejněné na serveru Seznam Zprávy, podle kterého prý byl jeden z tajemných zdrojů tohoto serveru, exponent sociální demokracie, informován Hamáčkem o připravované cestě do Ruska. Z tohoto zdroje se vyklubal jeden z hlavních poražených sjezdu ČSSD, hejtman Pardubického kraje, Netolický. Ale pan hejtman nezašel tak daleko, že by mu J. Hamáček na pracovní schůzce ráno 15. 4. říkal něco o Vrběticích. Takže toto údajné Netolického svědectví je srandovní a bezcenné ve vztahu k podstatě celé kauzy. Podstatou celé kauzy je údajná snaha Hamáčka vyměnit mlčení v souvislosti s výbuchy ve Vrběticích za milion vakcín Sputnik V a umístění summitu Biden-Putin do Prahy.
Takže pokud pan Netolický nedisponuje takovým svědectvím, tak si toto jeho vyjádření můžou J. Kroupa a J. Kubík naložit do octa. A „výhružky“ Kroupy o tom, že "svědek" půjde k soudu a tam to řekne, nejsou vůbec relevantní. Hamáček s Netolickým se prostě bavili o něčem jiném nežli by si přáli Kroupa s Kubíkem.
To, že by tady ruské vakcíny asi byly potřeba, aby se co nejrychleji proočkovalo oněch kýžených 7 milionů českých občanů, o tom není žádného sporu. I já jsem před několika týdny napsal několik článků, ve kterých jsem nákup ruských anebo čínských vakcín doporučoval. Celá věc ovšem spadla alespoň na nějakou dobu pod stůl s ohledem na kauzu Vrbětice. To musí pochopit každý, a to i ti, kdo o zapojení Rusů do Vrbětického „atentátu“ pochybují a dožadují se hmatatelných důkazů o jejich účasti.
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
autor: PV
