O co jde? Na počátku roku 2007 vznikla za pomoci dvou koupených dřívějších poslanců sociální demokracie vláda pravice. V ní se stal ministrem financí Miroslav Kalousek, předchůdce Adamové Pekarové ve funkci předsedy TOP 09. Řekněme si otevřeně, že M. Kalousek je momentálně jediným z politiků české pravice, při vší jeho nedůvěryhodnosti, u něhož lze pozorovat jistý řečnický talent. V roce 2007 vládní strany, tedy strany české pravice, prosadily takové úpravy daňových zákonů a dalších zákonů, na základě kterých vznikla superhrubá mzda. Byl to trik, který ve svých důsledcích obíral počínaje rokem 2008 české daňové poplatníky, především pak zaměstnance, o zhruba 25 mld. Kč ročně.

Tehdy ovšem vláda pravice, jejímiž architekty byli právě Kalousek a Topolánek, prosadila likvidaci daňové progrese a změny daňových zákonů připravily státní pokladnu o nějakých 60 – 80 mld. Kč ročně. Pravice šla tehdy snazší cestou. Především cestou zdanění zaměstnanců a zejména zvyšováním dolní sazby DPH, což ve svých důsledcích znamenalo zdražení potravin a základních služeb placených obyvatelstvem. Znamenalo to tedy zdražení života, zejména pak zaměstnanců, tedy obecně lidí se středními a nižšími příjmy. Někdy v průběhu svého kómatického vládnutí rozhodla Nečasova vláda, jak to Pekarová dnes připomíná, o zrušení superhrubé mzdy, ale protože si to v důsledku svého „tureckého“ hospodaření s ohromnými rozpočtovými schodky nemohla dovolit, nechala to na dalších vládách. Rozpočtově by samozřejmě zrušení superhrubé mzdy znamenalo pro stát výpadek na daních ve výši 25 mld. Kč.