Vládní strana získala ve volbách z jednadvaceti pozic starostů velkých měst a šéfů krajů pouze pět. V šesti „speciálních municipalitách“, tedy v největších tchaj-wanských městech získala vládní strana pouze dvě starostenství.

Naopak v hlavním městě Tchaj-pej (nová Tchaj-pej a Tchaj-pej) a dále ve městech Tchao-jüan a Tchaj-čung zvítězila opoziční strana Kuomintang (KMT). KMT získala z jednadvaceti čelných pozic v komunální politice Tchaj-wanu třináct pozic. Jednu pozici získala Tchaj-wanská lidová strana a dvě pozice nezávislí kandidáti.

Připomeňme si, že DPP, podporovaná zejména Spojenými státy a Japonskem, je stranou, která zdůrazňuje odtažitost a politické oddalováni ostrova od pevninské Číny, což je v rozporu s pozicí Čínské lidové republiky (ČLR), která dlouhodobě uskutečňuje politiku jediné Číny. Tato politika jediné Číny je výsledkem Šanghajských ujednání mezi Čínou a Spojenými státy z roku 1972. Tehdy Šanghajský protokol, který obsahoval mj. deklaraci zásady jediné Číny, podepsán nejvyššími představiteli obou zemí, americkým prezidentem Nixonem a předsedou KS Číny Mao Ce-tungem. Je zřejmé, že určité síly v DPP podporují myšlenku odtržení Tchaj-wanu od pevninské Číny a vyhlášení vlastní suverenity a státnosti ostrova.