Jako cíl svých útoků si, alespoň formálně, vybrali novou ministryni spravedlnosti M. Benešovou, která je pro ně ztělesněným zlem. A to bez ohledu na to, že ve svém poměrně dlouhém životě se M. Benešová zjevně žádného jasně nepoctivého či nečestného jednání jako někdejší nejvyšší státní zástupkyně či ministryně spravedlnosti anebo státní zástupkyně, nedopustila. Ale tady nejde o realitu, ale o něco, co se jen tváří jako, že by to tak mohlo být a přitom všichni víme, že to tak není a nebude. Nynější nejvyšší státní zástupce Zeman v minulosti přihlížel řadě podivných dějů zejména na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci v roce 2013, ale i později.

V roce 2013 se celá zájmová skupina nevolených státních zástupců a těch, kdo je podporují, pokusila změnit zákon o státním zastupitelství tak, že by vlastně vytvořili sami ze sebe mocenskou skupinu, zcela neodvolatelnou, nekontrolovatelnou a v zásadě schopnou zasahovat proti komukoli v české politice. Poslanecká sněmovna tento manévr naštěstí prohlédla. Byl jsem jedním z jejích členů, kteří odmítli toto schéma podpořit a tak státní zástupci čekají na svou další významnou chvilku. Ta ovšem nejspíš nepřijde a pokud Marie Benešová a někteří další tvrdí – já si myslím, že to má racionální podstatu – že je úplně nesmyslné mít při třístupňové soustavě soudů, čtyřstupňovou soustavu státního zastupitelství, tak se státní zástupci své hvězdné hodiny již nedočkají.