Premiéru B. Johnsonovi, tedy tak úplně nevyšla, pokud jde o odchod z EU, jeho představa „udělat nebo zemřít“. Tedy jinak řečeno, nevyšla jeho představa odejít z EU za každou cenu, tedy i za cenu neřízeného Brexitu.

Toto lze nazvat jako určitý dílčí úspěch labouristů Jeremyho Corbyna. Naopak B. Johnson vychází z toho, že má ve všech průzkumech veřejného mínění z poslední doby předstih před labouristy zhruba deset procentních bodů. J. Corbyn jako vůdce labouristické strany přichází na začátku volební kampaně s velmi radikálně socialistickým programem a s požadavkem po (vítězných) volbách uspořádat druhé referendum o setrvání Velké Británie v EU. Corbyn usiluje o to, aby se volby staly šancí pro reálnou změnu, staví labouristy jako socialistickou alternativu současné vlády "nerovnosti a blízkých vztahů s americkým prezidentem Trumpem". Corbyn zdůrazňuje, že labouristé jsou na straně lidí a naopak konzervativci jsou alternativou pro privilegovanou, malou část společnosti. Slíbil znárodnit železnice, vodovody a energetické společnosti a zdanit plátce s vysokými příjmy, aby bylo z čeho financovat veřejné služby. Pokud se Corbynovi podaří během zhruba šestitýdenní volební kampaně přesunout zájem většiny britské veřejnosti z pasti Brexitu na žhavá domácí témata, mohl by se mu povést obrat ve vývoji volebních preferencí.