Potenciální spojenci Prigožina, na prvním místě Kadyrov, kteří rovněž kritizovali ruské vedení v osobách Šojgua a Gerasimova, dali od Prigožina a jeho vzpoury ruce pryč. A to hned na začátku. Celá věc byla jasná.

Vzpomínám si na starý ruský film s hezkým názvem: „Moskva slzám nevěří“. Tentokrát Moskva, jak jsem se díval na vyjádření jednoho z britských komentátorů přímo z Moskvy, si v sobotu žila klidným životem bez paniky, protože nikdo nevěřil, že by opereta měla dlouhého trvání. Putin dál úřadoval v Kremlu a v zákulisí se zřejmě činily ruské zpravodajské služby, které nakonec dostaly Prigožina, kam ho dostat potřebovaly.

Soukromé armády nejsou příliš dobrý nápad. Podívejme se na Američany. I když někde intervenují, nepotřebují k tomu žádnou soukromou armádu, ale využívají přímo armádu vlastní.