Část této tzv. elity chce tvrdý brexit, část chce zůstat v EU, další část chce odejít s dohodou a jiná část s jinou dohodou. Prostě všechno špatně. Samozřejmě, že tyto tenze zasahují z Velké Británie i na kontinent a ničí obraz Evropské unie v očích Evropanů. Volby do Evropského parlamentu jsou u nás, v Česku, vnímány jako volby ne druhého, ale třetího řádu. Zejména levicoví voliči, kteří k těmto volbám neradi chodí, by si měli uvědomit, že pokud zatím druhá nejsilnější frakce Evropského parlamentu, socialisté, bude významně oslabena, může se to projevit během několika málo let i na jejich životní úrovni. Prostě sociální standardy mohou být v jiné politické konstelaci v EP a v Evropské komisi, v níž již nebudou socialisté, coby „vládní“ strana, o níž se opírá Evropská komise, významně osekány.

V tuto chvíli reálně hrozí, že zatím bezproblémová většina, kterou dávali tradičně dohromady evropští lidovci a evropští socialisté, zajišťovala zejména v sociální oblasti rozumný vývoj v zemích EU. Dnes ovšem i díky chybám zejména německé kancléřky v průběhu posledních let v oblasti migrační politiky, došlo k nárůstu vlivu nacionalistických a populistických stran na úkor stran tradičních. V Česku je tento vývoj také zřetelný.

Evropské finanční trhy cítí v současné době velkou nejistotu, burzovní indexy padají, neboť pokud dojde k přerušení tradiční spolupráce mezi konzervativci a socialisty v rámci parlamentu Evropy a v rámci Evropské komise, bude příští vývoj velmi nejistý. Po volbách lze očekávat velké změny ve vedení Evropské unie, a to na těch nejvýznamnějších pozicích. Donald Tusk i J. C. Junker skončí. Ihned po volbách začne výběr nebo spíše licitace při výběru nového šéfa Evropské komise a také prezidenta Evropské rady. Evropské finanční trhy budou samozřejmě velmi bedlivě vyhlížet také nového prezidenta Evropské centrální banky (ECB), v jejímž čele skončí Mario Draghi. Nový šéf Evropské komise bude mít klíčovou roli v jednáních o brexitu, v obchodním sporu s USA, při stanovení principů a limitů nového rozpočtového rámce EU či případného nového rozpočtu eurozóny. Evropský parlament má schvalovat obchodní dohody EU s partnery, a tedy případně i s USA, a to si pochopitelně vyžádá velkou trpělivost v hledání kompromisů.