Generál Andor Šándor upozornil, že formální odchod Spojených států z NATO není jednoduchý, protože by jej musel schválit Kongres. I bez toho má ale americký prezident možnosti, jak Alianci zásadně ochromit. „Pokud by Spojené státy vystoupily z NATO, což by musel schválit kongres, protože ten v roce 2023 přijal zákon, kterým znemožňuje tento krok udělat prezidentovi, ale prezident jako takový může nevyslyšet aktivaci článku 5, může stáhnout americká vojska z Evropy, může nenařídit jejich aktivity. Pokud se americký prezident bude chovat takto, tak NATO je mrtvé stejně,“ připomněl klíčovou váhu Washingtonu v celé alianci.

Evropa stále není schopna americké možnosti plně zastoupit: „Americký podíl na NATO je nezanedbatelný a zásadní. Už sice některé aktivity evropští členové přebírají, ale nahradit jeho zpravodajské, logistické a přepravní kapacity Spojených států je v tuto chvíli z říše snů,“ pokračuje bezpečnostní poradce.

Různé pohledy na Rusko

Generál Andor Šándor uvádí, že budoucnost NATO bez silné americké role může vést dvěma zcela rozdílnými směry. „Evropa může jít dvěma cestami. Buď se pokusí tu evropskou část nějakým způsobem posílit, nebo se také může rozpadnout,“ nelze podle něj vyloučit, že převáží vlastní zájmy jednotlivých států.

Ne všechny evropské země totiž vnímají Rusko stejně nebezpečně. „Může se klidně stát, že převáží některé partikulární zájmy zemí, které třeba v nespatřují takovou hrozbu, jako to vidí Pobaltí, Polsko a podobně,“ zmiňuje, co může evropskou jednotu dále oslabit.

Současný stav aliance označil za problematický hlavně kvůli nedostatku politické vůle. „V tuto chvíli je NATO spíše vyprázdněná organizace, protože pokud tam není politická vůle jednat, těžko může NATO cokoliv udělat,“ říká a poukazuje i na krizi důvěry uvnitř aliance: „Američané nedůvěřují Evropě… Evropané zase nedůvěřují Spojeným státům.“ Jako příklad uvedl americký útok na Írán bez předchozí koordinace s evropskými spojenci.

Evropa bude muset jednat, pokud chce čelit budoucím hrozbám. Budování samostatné evropské obranné architektury při pokračujícím nepřátelství s Ruskem bude podle Šándora mimořádně nákladné. „Budovat evropskou obrannou architekturu, když budeme uchovávat těžké nepřátelství s Ruskem, bude velice drahé, velice komplikované, velice náročné,“ zdůrazňuje.

Evropa by tak měla hledat i diplomatické cesty a bezpečnostní uspořádání, které sníží napětí. „Vsadit v případě Ruska jenom na konfrontaci bude pro Evropu nesmírně bolestivé,“ říká Šándor, který celou evropskou situaci proto označil za velmi nebezpečnou.

Sporů s Ruskem bude řada

Dále generál Andor Šándor upozornil, že ani případný konec války na Ukrajině nemusí Evropě přinést klid. Podle něj zůstane celá řada otevřených konfliktů mezi Evropou a Ruskem. „Vidíte, že těch sporných problémů, které mezi Ruskem a Evropou bude, je řada,“ naznačil, že bezpečnostní napětí může pokračovat i po válce b oblastech jako je Arktida, Baltské moře atd.

Za nebezpečný scénář označil situaci, kdy válka skončí patem nebo oslabením Ukrajiny bez skutečné mírové dohody. „Pokud ten konflikt na Ukrajině dopadne nějakým patem, nějakou prohrou Ukrajiny bez nějaké mírové dohody, která by ten konflikt uzavřela… Je potřeba říci, že žádný spravedlivý mír neexistuje. Tam si budou diktovat vítězové,“ dodává, že vítězem bude, bohužel, Rusko a Ukrajina přijde o část svého území.

Jedním z největších problémů budoucích jednání s Moskvou bude naprostý nedostatek vzájemné důvěry. „S Ruskem se bude velmi obtížně jednat, protože my jim nevěříme, oni nevěří nám. To je zásadní problém při vyjednávání, když si ty strany nevěří,“ říká Šándor.

 Na dotaz, zda by Rusko po případném odchodu USA z NATO začalo okamžitě testovat Evropu, Šándor odpověděl zdrženlivě. „Považuji Rusko za bezpečnostní hrozbu, nedomnívám se v tuto chvíli, že je Rusko hrozbou vojenskou v tom smyslu, že by napadlo alianci. To asi ne,“ míní.

Případný rozsáhlý konflikt proti evropským členům NATO by podle něj vyžadoval dlouhodobou přípravu, kterou Rusko nyní nemá. „Rusko je vyčerpané válkou, ekonomice se také dvakrát nedaří.“ Dodal, že připravit společnost na takový střet není otázka několika let. „To není otázka dvou, tří, pěti let, to je generační záležitost,“ podotýká Andor Šándor.

Zároveň připomněl historickou roli Spojených států v Evropě. Podle něj Washington dlouhodobě nepřipouštěl, aby kontinent ovládla mocnost. „Spojené státy měly filozofii, že Evropě nesmí dominovat žádná velmoc.“ Připomněl nacistické Německo i Sovětský svaz jako příklady minulých střetů.

V závěru pak nastínil otázku, zda by Amerika byla ochotna Evropu bránit i v budoucnu. „Teď samozřejmě ta studená válka hrozí a je otázka, do jaké míry by Spojené státy by bojovaly o tu Evropu, nebo by to byla jenom věc té Evropy jako samotné,“ nastínil zásadní strategickou otázku příštích let.

Psali jsme:

To by u Moravce nešlo. Řezníček a Vondráček se drsně pohádali

„Řekněte to Pavlovi.“ Ševčík setřel prezidenta

„Zašít Pavla na Hradě a chystat znovuzvolení? To ne.“ Kolář řádil na Seznamu

Ve sporu o Pavla na summitu prý může dojít až na Ústavní soud