A nejvyšší cla by samozřejmě šla na největší exportéry zboží do Spojených států. Z toho všeho zůstala v hledáčku amerického prezidenta po otočce o 180 stupňů jenom Čína. Se 124 % celních sazeb. Čína již mezitím uvalila na dovoz amerického zboží do Číny odvetou celní sazbu ve výši 84 %. Toto vzájemné zatížení celními poplatky, tedy jakousi daní z dováženého zboží, de facto znemožňuje obchod mezi těmito dvěma zeměmi. 

Ceny výrobků na čínském, respektive zj. na americkém trhu jsou po započtení celní sazby prakticky nekonkurenceschopné. Bude zajímavé vidět, jak se Spojené státy vyrovnají s tím, že přestanou dovážet např. levnou čínskou elektroniku. A mnoho a mnoho dalších položek. U naprosté většiny zemí D. Trump a jeho tým uplatňují zatím pouze desetiprocentní dodatečnou celní sazbu.

Těch důvodů proč se tak stalo je několik. Pokusím se je seřadit:

Je technicky mimořádně složité a organizačně téměř nemožné zajistit výběr diferencovaných cel ve velmi rozdílné výši prakticky ze zemí celého světa během pár dnů. I při vynikajícím vybavení nejmodernějšími IT technologiemi by to Američané nemuseli zvládnout vůbec. Byla by to blamáž.