Už v únoru ve svých komentářích, zejména k vývoji volebních preferencí politických stran, jsem upozorňoval, že v okamžiku, kdy dojde k rozvoji vakcinace, k útlumu pandemie a tedy poklesu počtu nově nakažených a poklesne také smrtnost, se průzkumy prostě změní, jako šlehnutím kouzelného proutku. Prostě velká část společnosti, a vlastně všichni, se chtějí vrátit k normálnímu životu. K životu, který normálně žili před pandemií. A chtějí zapomenout. V lidské povaze je, že zapomíná věci, které byly negativní.

V této nové situaci lidé začínají přemýšlet, jaké jsou personální a další alternativy, které jim politické strany předkládají. Pokud bereme tři relevantní alternativní kandidáty na premiéra – Babiš, Bartoš a Fiala – nemáme mnoho na výběr. A ať je Babiš jaký chce a dělá i velké chyby, přesto mu významná část veřejnosti přiznává schopnost řídit stát. A to na rozdíl od jeho protikandidátů. Jeden z protikandidátů řídil nanejvýš IT odborníky, tedy velmi specifickou skupinu motivovaných lidí, kteří nepotřebují žádné vedení. A druhý z nich řídil univerzitu. Což je samozřejmě složité, ale v obou případech to byla jen určitá výseč společnosti, a to velmi kvalitních lidí. Profesorů a dalších vysokoškolských učitelů, ale také studentů.

Nyní mají oba dva tito lidé šanci řídit de facto celou republiku. To představuje ovšem určitou zkušenost z jednání také s lidmi z jiných společenských vrstev, než se kterými se setkávali po převažující část své profesionální kariéry.