Tak za prvé - vláda je sice legální, neboť jejích pět koaličních stran získalo ve volbách většinu v poslanecké sněmovně. Ale s její legitimitou je to všelijaké, neboť od začátku za sebou neměla většinu národa, neboť u voleb propadl jeden milion hlasů voličů, převážně levicových i dalších stran, kteří vesměs netoužili po tom, aby je zastupovala vláda pravého středu.

Za druhé - s tou legitimitou vlády je to vachrlaté také proto, že známý právní ekvilibrista, kdysi aktivní právník družstva Pokrok, jež se hojilo na nedostatcích v práci stavebních firem, zasáhl do volebního zákona již v době, kdy už loni byly prezidentem vyhlášeny volby do sněmovny. Drzost předsedy Ústavního soudu při pošlapávání elementárních zásad ústavnosti je opravdu obdivuhodná (viz. také zrušení mimořádných voleb v září 2009).

Za třetí - vláda je až na drobné výjimky složena z neodborníků - politických bafuňářů, z lidí, kteří nemají potřebné manažerské a odborné zkušenosti, jež by ministři mohli projevit pozitivně v řízení svých resortů.