Jiří Paroubek: Zoufalá vládní politika nicnedělání

02.02.2024 15:49 | Komentář

Mám tím na mysli nicnedělání v oblasti ekonomiky. Vláda na přelomu roku udělala vše pro to, aby několika triky dokázala udržet schodek státního rozpočtu pod plánovanou výší. Udělala to v zásadě jednoduše tak, že část deficitu státu z roku 2023 přenesla do roku 2024.

Jiří Paroubek: Zoufalá vládní politika nicnedělání
Foto: Hana Brožková
Popisek: Jiří Paroubek

Vláda prosadila ve sněmovně tzv. konsolidační balíček, který má stabilizovat státní finance v roce 2024 a následujících letech. Konsolidační balíček není ale totéž, co balíček, který by zajišťoval hospodářský růst.

Ve středu zveřejněný rozhovor šéfredaktora MF Dnes Plesla s exprezidentem Václavem Klausem s názvem „To není inflace, tohle je odolná paní Inflace“ je zajímavým čtením. Musím říci, že tak, jak jsem často s V. Klausem a jeho ekonomickými názory nesouhlasil v minulosti, tak se s většinou jeho ekonomických názorů, které uvádí ve svém rozhovoru pro MFD, ztotožňuji. V. Klaus si dělá tak trochu legraci z neschopnosti současné vlády vůbec chápat realitu, v které se dnes nacházíme. Myslím, že velmi správně zpochybňuje „přesné“ odhady různých rádoby expertů, že už v závěru letošního roku se podaří zkrotit inflaci na 3,3 procenta, jak tvrdí ministerstvo financí (MF), nebo na 2,6 procenta, jak tvrdí ČNB.

Již počátkem minulého roku jsem upozorňoval, že problémy české ekonomiky, pokud jde o útlum spotřeby obyvatelstva a také průmyslové a stavební výroby, v roce 2023 republiku přivedou do hospodářského poklesu. Nyní jsou čísla hospodářského poklesu za minulý rok potvrzena.

Anketa

Funguje náš stát dobře? Jste spokojeni s úřady, zdravotnictvím, sociálními službami apod.?

1%
96%
hlasovalo: 32491 lidí

Obávám se, a tady bych snad trochu doplnil V. Klause, že provládní a vládní ekonomové (pokud nějací vládní ekonomové vůbec jsou) trpí povinným optimismem. Jak pokud jde o hospodářský růst v tomto roce, tak pokud jde o inflaci.

Domnívám se, že vláda vcelku bezohledně pustila inflaci a vůbec se ji nesnažila v minulých dvou letech korigovat. Inflace jí totiž zajišťovala, především díky supervysokým dividendám ČEZ, dále díky odvodům daně ze zisku velkých korporací v minulém roce a také díky dani z neočekávaných zisků, dostat desítky miliard příjmů do státního rozpočtu. Vláda vědomě oškubala české občany, ale také malé a střední české firmy. Zejména tím, že na ně nechala naplno dopadnout razantně navýšené ceny energií. A protože v ekonomice vždy po písmenu A následují písmena B a C, vysoké ceny energií se promítly mj. také v potravinářském průmyslu, kde došlo k zvýšení cen finálních produktů, počínaje chlebem, pečivem, celou plejádou těch opravdu základních druhů potravin.

V. Klaus v rozhovoru pro MF Dnes v zásadě správně upozorňuje na to, že vláda vlastně nemá vůbec žádný program, který by podpořil hospodářských růst a vyvedl zemi ze stagnace ekonomiky. Podobně jako V. Klaus jsem si prostudoval jím zmíněných 37 opatření, navrhovaných NERV vládě, a musím konstatovat, že jsou to hezké záměry, často střednědobého či dlouhodobého charakteru, které v žádném případě pozitivně neovlivní dynamiku růstu české ekonomiky v tomto roce. Odložil jsem celý materiál NERV a po pár dnech si téměř nevzpomínám, co v něm je.

Jestli si pánové z vládních kruhů představují, že vyhazování pracovníků bez udání důvodu ozdraví trh práce, tak to je tvrzení pro legraci. Souhlasím s V. Klausem, že země potřebuje program, který by změnil systém. Neustálé volání po nových pracovních silách, nejlépe z Mongolska či z Filipín, které se ozývá z kruhů současné vlády, ale i z Hospodářské komory, svědčí jen o nepochopení hlavního problému české ekonomiky

Tím je, že se vlastně zastavila její modernizace. Firmy jsou tak finančně slabé, že až na naprosté výjimky si nemohou dovolit rychle modernizovat výrobu a zavádět tempem, srovnatelným se západní Evropou, automatizaci, robotizaci, digitalizaci a také uplatnění umělé inteligence (AI). Řešení růstu produktivity práce v naší ekonomice není v přílivu levných pracovních sil z rozvojových zemí, ale v zavádění moderních technologií, které naopak pracovní síly budou šetřit. A přesunovat je na místa, tedy do těch podniků v Česku, které mají nedostatek kvalifikovaných pracovních sil.

Krátce řečeno, souhlasím se základní myšlenkou V. Klause v zmíněném rozhovoru, že problémy české ekonomiky jsou systémové a že současná vláda na jejich zvládání prostě nemá. Je to smutné, ale je to tak.

Vyšlo na Vasevec.info. Publikováno se souhlasem vydavatele

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

13:57 Zbyněk Fiala: Benzinová auta ochromila nadvýroba

Čínský automobilový průmysl narazil na odbytovou bariéru spalovacích motorů. V největších čínských m…