Všimněme si, že skutečná „justiční“ a politická vřava vypukla v kauze Rampula teprve v okamžiku, kdy si jistá část politického, justičního a podnikatelského establishmentu uvědomila, že Pospíšilem vybraný nový Nejvyšší státní zástupce, Pavel Zeman, který nahradil Renatu Veseckou, zřejmě míní vážně změny ve způsobu, kterým pracuje státní zastupitelství.

Výměnu Rampuly, který měl pověst „žáby na prameni“ zametající pod koberec závažné korupční kauzy, ještě výše zmíněný „establihsment“ jakž tak „vydýchal“. Opravdová panika vypukla teprve v okamžiku, kdy Stanislav Mečl, který v Praze nahradil Rampulu, přikázal prověřit, tedy de facto znovu otevřít, několik desítek pochybných kauz, z nichž mnohé mají potenciál způsobit skutečné zemětřesení, pokud by se jejich vyšetřování dovedlo ke zdárnému konci.

Najednou se začaly „dít věci“. Proti otevírání výše zmíněných kauz se zvedla v části justice i politiky vlna odporu, pražský soud rozhodl s neobyčejnou rychlostí o navrácení Rampuly do funkce, předseda bezpečnostního výboru PS za Věci veřejné Radek John se pokusil povolat státní zástupce na kobereček do spěšně svolaného bezpečnostního výboru PS, pod ministrem Pospíšilem se i kvůli mlhavým vyjádřením premiéra Nečase, tísněného možná znepokojenými kmotry, začalo třást ministerské křeslo.