Zeman si z tohoto rostoucího tlaku nic nedělá. Má za to, že vedle pravomocí, které mu svěřuje ústava, má ještě také mandát od voličů, kteří mu dali hlas v přímé volbě. Mluví prý i za ně.

Protesty části veřejnosti odbývá coby pokračování volebního klání, s nímž se prý poražený tábor nesmířil.

Ač by se dalo s pomocí dat, která se objevila v posledních průzkumech veřejného mínění, dokázat, že proti způsobu, jakým Zeman vykonává svoji funkci, nyní protestuje i část jeho voličů z přímé volby, prezidentem to nejspíš nepohne.

Je v politice dostatečně zběhlý na to, aby si dokázal spočítat, že v České republice má prezidentský úřad tak vysokou prestiž, že pokud prezident přestane na čas dělat přešlapy, důvěra veřejnosti se obnoví.

Ví také, že pokud by znovu šel do prezidentského klání v roce 2018, stačí mu nejspíš chytit se nějakého kontroverzního tématu, které u nás hýbe masami – klidně opět třeba odsunu sudetských Němců.