Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se Zemanovu nápadu vysmál coby „křižáckému tažení.“ Problémy s Islámským státem a terorismem si prý musejí islámské země vyřešit samy.

Někteří komentátoři zase upozorňovali na to, že je od Zemana coby hlavy vojensky slabé a mezinárodně nepříliš angažované země, jakou je Česká republika, laciné a pokrytecké vyzývat světové mocnosti k vojenské akci.

Další komentátoři upozorňovali na logistické problémy s takovou akcí. Kupříkladu kdo by prý spojeným vojskům členů Rady bezpečnosti velel? Rusové, Američané, Číňani?

Některé z výtek na adresu Zemana jsou v tomto případě jistě oprávněné, ale paušální odmítání vojenského tažení proti Islámskému státu je stejně zbytečně generalizující, jako jsou některé projevy Zemanova válečnického apetitu a úvah o islámu.

Tvrdit kupříkladu, že si s Islámským státem musejí poradit islámské země, je jakousi formou islamofobie či civilizační a náboženské nadřazenosti podle hesla „co si v islámském světě navařili, ať si také vylízají“.