Ať už jsou proti většímu přijímání uprchlíků, nebo jen údajně proti kvótám na jejich rozdělování do členských zemí Evropské unie, jimi navrhovaná alternativní řešení jsou jen jakousi kouřovou clonou, která rozhodně nemůže uprchlickou kalamitu vyřešit.

Jeden z oblíbených argumentů zní, že naše země namísto přijímání uprchlíků jim raději chce pomáhat v zemích jejich původu, jakož i pomáhat při stabilizaci rozvrácených zemí.

To je na první pohled pěkný argument, ale vyhýbá se otázce, co s uprchlíky, kteří už do Evropy dorazili a tísní se v přeplněných utečeneckých táborech na jihu Evropy. Navíc nám politici nejsou schopni přesně vysvětlit, co přesně mají být ona účinná opatření v zemích původu uprchlíků.

Další série licoměrných argumentů se týká kvót, které pro rozdělování uprchlíků do jednotlivých zemí Unie navrhuje Evropská komise. Je to prý opatření, které dále poškodí důvěru lidí v Unii.

Jednotlivé státy by prý měly o míře solidarity s uprchlíky rozhodovat samy, podle svých možností. Co na tom, že Komise k návrhu zavést kvóty přistoupila i proto, že „dobrovolná solidarita“ řady zemí byla téměř nulová, takže břímě pomoci by zase zůstalo jen na těch tradičně ochotných pomáhat, jako jsou Německo a skandinávské země.