Jiří Řezník: O smyslu jednoho filmového nesmyslu „Masaryk“

10.03.2017 9:01 | Zprávy

Podle Marcela Kabáta ambiciozní film režiséra Julia Ševčíka Masaryk, natočený podle scénáře Petra Kolečka a Alexe Königsmarka, vychází z fikce, když nechává pobývat Jana Masaryka v sanatoriu pro duševně nemocné po jeho odchodu do USA na samém konci roku 1938 Vinelandu v New Jersey, protože se propadá do depresí a vrací se mu vrací duševní nemoc, kterou mu diagnostikovali už před čtvrtstoletím při jeho tehdejším pobytu v USA. Podle filmu ze sanatoria občas Jan vyrazí přednášet, tehdy také mimo jiné pozná svou budoucí přítelkyni Marcii Davenportovou.

Jiří Řezník: O smyslu jednoho filmového nesmyslu „Masaryk“
Foto: archív
Popisek: Jan Masaryk

Filmová a životní realita

Jak uvádí publicista Kabát[1], tato fikce spočívá v tom, že s Marcii Davenportovou měl seznámit až v [listopadu] 1941, ve Vinelandu se mělo jednat o pomocnou školu, to jak v době před první světovou válkou, tak i po ní. Zde se ovšem pan publicista dopouští hned nepřesnosti v tom smyslu, že v době pobytu Jana Masaryka v r. 1913 se jednalo o zařízení, které se specializovalo na operativní léčbu mužské homosexuality a na vědecký výzkum inteligence přistěhovalců.[2] Nikdy se nejednalo o nějaké sanatorium, pouze tam byla zřízena psychologická laboratoř při škole pro moróny. V r. 1938 šlo v podstatě o praktickou školu se zaměřením na zemědělství (Vineland training school). Nelze pochopit, proč pan režisér nedovolil Janu Masarykovi diskutovat s německým uprchlíkem dr. Steinem alespoň v Mitchellově sanatoriu, kde se léčila v r. 1940 jeho sestra Alice.[3]

Lze se ale spíše obávat, že toto filmové pojetí spíše přivede do cvokhausu filmové diváky všude tam, kde tento předpokládaný trhák bude uveden do kin a předváděn v TV jako příkladné dílko české kinematografie, protože jim třeba bude lépe známo, že Vinelad sloužil před první světovou válkou jako ústav pro pěstování eugeniky, případně pro vypracování testů inteligence pro armádu. Vhodná průprava pro ministra národní obrany v exilové vládě v Londýně.  Jediné, z čeho mohl mít Jan Masaryk v USA deprese, tak to bylo střídání časových pásem při jeho cestách na území USA na počátku roku 1939.[4]

Biokronika Jana Masaryka mezi 30. září 1938 a 15. březnem 1939

14.října 1938

  • demise na funkci československého vyslance u anglického dvora a zaslal britskému ministru vnitra Samuelu Hoareovi žádost o azyl;

18.října 1938

  • odpověď Ministerstva zahraničí na jeho žádost o demisi. Buď odejde „ze zdravotních důvodů“ na dočasný odpočinek, který se stane odpočinkem trvalým, nebo bude dán ministerstvem do tzv. disponibility s čekatelným (tj. bude převeden do seznamu úředníků nevykonávajících funkci, ale bude pobírat symbolický plat ve výši 300 liber ročně) a po uplynutí předepsané tříleté lhůty bude penzionován. Masaryk souhlasil s variantou číslo dvě. Dnem 1.ledna 1939 má nastoupit dovolenou a o dva měsíce později bude dán do disponibility. formálně veden „ve stavu“ až do 31.května 1940. K tomuto dni byl v rámci likvidace ministerstva zahraničí propuštěn s odůvodněním, že zůstal v cizině a je činný nepřátelsky proti Říši;

22. října 1938

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Kde chcete vzít na slibované navýšení platů o 10.000?

A proč jste platy nezvedaly více, když jste mohli? Ostatně vy sama jste byla ministryně. A nehrozí, že když se tak zvedne plat (ne že by se mi to nelíbilo, ale že pak dojde k masivnímu propouštění, protože firmy nebudou moci lidi zaplatit? A co by mě také zajímalo, jestli byste šly znovu do vlády s ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Milan Knížák: Ostuda

15:26 Milan Knížák: Ostuda

Glosa Milana Knížáka.