Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní ministryně, vážená Poslanecká sněmovno, děkuji za možnost promluvit k tomuto tisku.

Jak už bylo řečeno mými předřečníky, tento tisk 791 je skutečně pouze derivátem, a to uceleným derivátem již zde jmenovaného tisku 532. V tomto smyslu ta novela nepřináší vlastně nic nového, ani překvapivého na rozdíl od jiných nouzových legislativních úprav. Je to záležitost, která po stránce legislativní i věcné byla mnohonásobně diskutována, schválily to dvě vlády, prošlo to RIA, prošlo to jaksi všemi oponentními řízeními, takže z hlediska, řekl bych, rizika, že v nějakém spěchu, který je samozřejmě vynucen okolnostmi, uděláme nějakou chybu, je tady, myslím, ta pravděpodobnost naprosto minimální.

Několik poznámek k tomu věcnému. Stávající zákon o České národní bance byl právě proto navržen k novelizaci i v této oblasti, to znamená v oblasti měnových nástrojů, respektive operací na volném trhu, právě proto, že stávající zákon nereflektuje změny v mandátu České národní banky, ke kterým došlo v mezidobí od 90. let, kdy ten zákon vznikal. V té době měla ČNB mnohem užší působnost, měla v podstatě pouze za úkol starat se o cenovou stabilitu, čili provádět měnovou politiku a provádět bankovní dohled. Nyní za těch více než deset, dvacet let ČNB nabrala další zodpovědnosti. Především po té minulé finanční krizi evropská legislativa zatížila tyto regulátory novou odpovědností, zejména pokud jde o dohled nad celkovou finanční stabilitou a také v našem případě o dohled nad finančním trhem jako celkem. Čili my dnes dohlížíme nejenom banky, ale i pojišťovny, penzijní fondy, investiční společnosti a končil bych asi směnárnami.