Jiří Rusnok: Rozšíření sady nástrojů neznamená, že je centrální banka všechny použije

Děkuji. Vážený pane předsedo, vážené paní ministryně, vážená Poslanecká sněmovno, děkuji za možnost promluvit k tomuto tisku.

Jak už bylo řečeno mými předřečníky, tento tisk 791 je skutečně pouze derivátem, a to uceleným derivátem již zde jmenovaného tisku 532. V tomto smyslu ta novela nepřináší vlastně nic nového, ani překvapivého na rozdíl od jiných nouzových legislativních úprav. Je to záležitost, která po stránce legislativní i věcné byla mnohonásobně diskutována, schválily to dvě vlády, prošlo to RIA, prošlo to jaksi všemi oponentními řízeními, takže z hlediska, řekl bych, rizika, že v nějakém spěchu, který je samozřejmě vynucen okolnostmi, uděláme nějakou chybu, je tady, myslím, ta pravděpodobnost naprosto minimální.

Několik poznámek k tomu věcnému. Stávající zákon o České národní bance byl právě proto navržen k novelizaci i v této oblasti, to znamená v oblasti měnových nástrojů, respektive operací na volném trhu, právě proto, že stávající zákon nereflektuje změny v mandátu České národní banky, ke kterým došlo v mezidobí od 90. let, kdy ten zákon vznikal. V té době měla ČNB mnohem užší působnost, měla v podstatě pouze za úkol starat se o cenovou stabilitu, čili provádět měnovou politiku a provádět bankovní dohled. Nyní za těch více než deset, dvacet let ČNB nabrala další zodpovědnosti. Především po té minulé finanční krizi evropská legislativa zatížila tyto regulátory novou odpovědností, zejména pokud jde o dohled nad celkovou finanční stabilitou a také v našem případě o dohled nad finančním trhem jako celkem. Čili my dnes dohlížíme nejenom banky, ale i pojišťovny, penzijní fondy, investiční společnosti a končil bych asi směnárnami.

Stávající zákon o ČNB je samozřejmě v té diskutované oblasti postaven jaksi pro normální časy, to znamená časy, kdy se bezproblémově přenáší opatření konvenční měnové politiky do zbytku ekonomiky a standardním způsobem je zprostředkovávána likvidita od centrální banky i pro nebankovní instituce. Nicméně ta novela byla psána právě po zkušenostech minulé finanční krize pro okolnosti, kdy napříště mohou někdy nastat mimořádné podmínky vyvolané ať už jakýmkoliv důvodem, externím šokem nebo nějakou jaksi vyšší mocí, aby v takovýchto mimořádných podmínkách centrální banka mohla spolehlivě plnit všechny svoje role, kterými je nadána. Proto také ta novela byla vložena do legislativního systému, jak už bylo řečeno, někdy v roce 2016. Nicméně bohužel nestihla se projednat a krize nás poněkud překvapila, přišla znenadání - rozhodně dříve než jsme si stihli připravit tyto nástroje.

Chci zdůraznit, že tato novela nijakým způsobem neprolamuje zákaz měnového financování vlády. Nicméně je pochopitelné, že z hlediska celkových nákladů a financování protikrizových opatření může mít sekundární, terciární pozitivní přínosy i z hlediska celkových nákladů řešení či usměrňování té krize a jejích následků. Takže základním smyslem novely je umožnit centrální bance obchodovat na finančním trhu bez zbytečných omezení z hlediska možných instrumentů, doby jejich splatnosti a protistran, se kterými jsou tyto obchody uskutečňovány. Stále platí to, že banka může tyto operace provádět pouze pro naplňování svého mandátu, tzn. cenové a v tomto případě také finanční stability. Proto ten potřebný široký prostor pro obchody centrální banky, protože zejména v oblasti finanční stability skutečně nemůžeme dopředu odhadnout, v jakém místě toho finančního trhu a v jaké podobě z hlediska instrumentů se může ten aktuální akutní problém, na který by bylo potřeba reagovat, objevit. Může se stát, že bude potřeba dodávat likviditu také nebankovním finančním institucím, tzn. již zmíněným pojišťovnám, penzijním fondům či investičním společnostem, podle stávajícího zákona to není možné. Chci zdůraznit, že v krizovém období, které bohužel nás i v ekonomické oblasti čeká, může i problém, řekněme pád, relativně malé nebankovní instituce vyvolat nebezpečné dominové efekty. A pokud nebudeme mít nástroje, jak včas zasáhnout do tohoto řetězce negativních událostí, mohly by být celkové náklady řešení této situace velmi vysoké. Také platí a také už to tady zaznělo, že někdy i samotné vědomí - protože ten trh samozřejmě pracuje i s nemateriálními hodnotami, tzn. s důvěrou, pracuje s očekáváními - tak i vědomí toho, že centrální banka má dostatečně široké portfolio nástrojů, může tyto trhy uklidnit, aniž by bylo v konečném důsledku nutné je reálně použít.

I dosavadní praxe ukazuje, že rozšíření sady nástrojů neznamená, že je centrální banky všechny nebo v nějaké rychlé době nebo vůbec někdy použije. Že by začala skutečně působit na ten trh od nějakých řekněme nejexotičtějších nástrojů jako např. vykupovat nějaké nízko hodnocené dluhopisy nebo bezhlavě brát do zástavy vysoce rizikové úvěry. My můžeme i dnes podle stávajícího zákona od bank brát do zástavy dluhopisy státu a přesto jsme to v posledních dvou desetiletích nikdy nečinili, protože to prostě nebylo potřeba. Vždy záleží na posouzení konkrétní situace, v jaké dané situaci jsou nejvhodnější nástroje k použití a zajištění cenové a finanční stability. A prosím, abychom toto odborné uvážení nechali na nezávislé centrální bance, protože přece jenom při vší flexibilitě Parlamentu, za kterou děkuji a vážím si jí, je legislativní proces přece jenom málo operativní. Při úvěrových operacích nebo při těchto operacích bude muset banka vždy v zájmu svého řádného hospodaření - a z toho nás nevyviňuje žádná novela ani žádné jiné ustanovení českého práva - dodržovat samozřejmě dostatečně obezřetné postupy. To znamená, že pokud budeme nuceni dodávat v nějakých řekněme extrémních situacích likviditu např. teoreticky za zástavy úvěry, úvěrového portfolia, tak samozřejmě je jasné, že toto bude dodáváno s velkou diskontní srážkou. Čili teoreticky kdyby nastala situace, že existuje bankovní nebo finanční instituce, protože pouze o těch se bavíme - tady chvilkama to vypadalo, jako by banka dostávala pravomoci kupovat vlastně od emitentů např. korporátní dluhopisy, tyto dluhy, to samozřejmě není možné - banka může, i pokud bude tento zákon schválen, provádět tyto operace pouze s účastníky finančního trhu, ať už bankovními, či nebankovními. Pokud by samozřejmě došlo k takové hypotetické situaci, že bychom např. museli podržet nějakou banku, která by v dané situaci musela zastavit to dodání nějakého objemu likvidity svým vlastním portfoliem, protože už by neměla dostatečné portfolio státních dluhopisů, tak je jasné, že takovéto operace se budou provádět s výrazným diskontem a výraznou bezpečnostní přirážkou z hlediska hospodaření banky. Čili řekněme může být úvěrové portfolio 100 milionů a banka dodá třeba likviditu za 50 - 40 milionů.

Pokud jde o ty ostatní protistrany. Tady zazněly argumenty, že to je příliš pro centrální banku a že nelze argumentovat Evropskou centrální bankou. Prosím, já jsem připraven argumentovat samozřejmě jinými centrálními bankami, které rozhodně mají proti sobě partnera v podobě Ministerstva financí. Tak jenom pro zajímavost. 6. dubna tohoto roku centrální banka Státu Izrael po zasedání svého měnového výboru uvedla, že nyní bude přijímat podnikové i státní dluhopisy jako kolaterál ve svých úvěrových operacích ve snaze o zlepšení likvidity trhu. V prohlášení výboru se uvádí: S ohledem na rozsah nepříznivého dopadu krize na hospodářskou činnost využívá výbor řadu nástrojů, aby zvýšil rozsah uvolnění své měnové politiky a zajistil řádné fungování finančního trhu. 7. dubna centrální banka Nového Zélandu oznámila, že do svého programu nákupu aktiv zahrne i dluhové cenné papíry lokálních samospráv, které nakoupí na sekundárním trhu v objemu až 3 miliard novozélandských dolarů během následujících dvanácti měsíců. Podle svého vyjádření totiž v posledních týdnech banka zaznamenala náznaky nedostatku likvidity právě na tomto důležitém trhu. Mohl bych uvádět další příklady. Švédská Riksbank zahájí nákupy komerčních papírů vydávaných švédskými nefinančními společnostmi resp. nebankovními společnostmi až do hodnoty 4 miliard švédských korun. Kanadská centrální banka 27. března zahájila program nákupu komerčních papírů s cílem zmírnit napětí na trzích s krátkodobým financováním. Takže tady není žádný problém s tím. ECB je samozřejmě specifický příklad, prosím, nemusíme se odvolávat na ECB, nicméně je evidentní, že široké portfolio používaných nástrojů je dnes zcela standardní v zemích, které z hlediska měnového uspořádání jsou nám velmi podobné a blízké.

Já za Českou národní banku chci poděkovat za tu debatu, za spolupráci s Ministerstvem financí i debatu s rozpočtovým výborem a zástupci Parlamentu. Samozřejmě pokud jde o to časové omezení, z hlediska obecné praxe a zkušeností to není ideální, protože samozřejmě jakékoli omezení nástrojů z hlediska trhu u centrální autority je vnímáno citlivě a může do jisté míry její kredibilitu snižovat. Nicméně přijímám tento kompromis s důvěru, že se Parlament po odeznění stávající mimořádné situace vrátí k projednávání té širší novely zákona o ČNB, tj. tisk 532, která by se měla řešit již ve standardním legislativním procesu. Děkuji vám za pozornost.