Jiří Švihla: Zmizí v roce 2018 družstevní záložny z Česka? Řada z nich se bude muset změnit v banku

30.05.2015 10:18 | Zprávy

Krach dvou velkých družstevních záložen v loňském roce byl jedním z podnětů pro zákonodárce změnit podmínky existence kampeliček v Česku. Řada změn začala platit už v lednu tohoto roku. Za necelé tři roky zřejmě dojde k hromadným proměnám záložen v banky. Novela zákona je reakcí na problematické fungování sektoru družstevních záložen.

Jiří Švihla: Zmizí v roce 2018 družstevní záložny z Česka? Řada z nich se bude muset změnit v banku
Foto: Hans Štembera
Popisek: Peníze, ilustrační foto

Poslední záložnou, která v Česku zkrachovala, byla WPB Capital. Kampelička je v likvidaci od října loňského roku. Kromě spolupráce s Fondem pojištění vkladů, který vyplácí vklady téměř sedmi tisícům věřitelů, je ale nutná i spolupráce představenstva s pověřeným likvidátorem. K tomu však nedošlo. „Od samého počátku likvidace představenstvo nespolupracuje, právě naopak se svou nesoučinností snaží činnost likvidátora brzdit. Tento fakt však nemá žádný vliv na průběh výplat věřitelů. Ti své peníze začali dostávat už v loňském roce a jejich výplata potrvá až do října roku 2017. Vklady vyplácí Fond pojištění vkladů prostřednictvím poboček České spořitelny,“ popsal advokát Jiří Švihla, likvidátor WPB Capital.

Právě Fondu pojištění vkladů se dotkly první změny, které nastolila novela zákona. „Rok 2015 přinesl Fondu pojištění vkladů vyšší příspěvky od družstevních záložen. Pravidelné čtvrtletní odvody v procentním vyjádření tak budou vzhledem k jejich vyšší rizikovosti převyšovat odvody bank. Ještě před lednem 2015 družstevní záložny čtvrtletně odváděly 0,04 procenta z objemu pojištěných vkladů, nyní je to 0,08 procenta. Toto navýšení by mohlo v tomto roce přinést Fondu oproti roku 2014 zhruba o 40 milionů korun navíc,“ uvedla výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů Renáta Kadlecová.

Už od ledna je platnou novinkou také to, že družstevní záložny nesmějí poskytovat své služby a produkty osobám, které nejsou jejich členy. „Další omezení kampeliček přinese leden 2018. Pokud po tomto datu výše peněz, které družstevní záložny spravují, přesáhne pět miliard korun, budou se muset přeměnit v banku, nebo rezignovat na svůj růst. Aktuální počet družstevních záložen působících na českém trhu je 11 se zhruba 54 tisíci členy. Bilanční sumu pěti miliard překračují dvě společnosti – Moravský peněžní ústav a Creditas. Od roku 2018 také začne platit omezení výše poskytovaných úvěrů. Ty nebudou smět přesáhnout částku 30 milionů korun pro jednoho člena družstva,“ popsal Jiří Švihla.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Patrik Nacher byl položen dotaz

Záhada daru

Zabývá se někdo otázkou, proč, když někdo chce darovat peníze státu, tak jde zrovna za ministrem spravedlnosti a ne třeba za ministrem financí nebo premiérem? A jak je možné, že se dary neprověřují a neschvaluje je minimálně celá vláda? Mně to celé zavání korupcí. Jak to vidíte vy? A ještě k tomu pů...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Celní tsunami je tady

15:49 Zbyněk Fiala: Celní tsunami je tady

Největším ekonomickým nákladem je prudký nárůst nejistoty, co bude dál s exportním průmyslem. Pomůže…