Poslední záložnou, která v Česku zkrachovala, byla WPB Capital. Kampelička je v likvidaci od října loňského roku. Kromě spolupráce s Fondem pojištění vkladů, který vyplácí vklady téměř sedmi tisícům věřitelů, je ale nutná i spolupráce představenstva s pověřeným likvidátorem. K tomu však nedošlo. „Od samého počátku likvidace představenstvo nespolupracuje, právě naopak se svou nesoučinností snaží činnost likvidátora brzdit. Tento fakt však nemá žádný vliv na průběh výplat věřitelů. Ti své peníze začali dostávat už v loňském roce a jejich výplata potrvá až do října roku 2017. Vklady vyplácí Fond pojištění vkladů prostřednictvím poboček České spořitelny,“ popsal advokát Jiří Švihla, likvidátor WPB Capital.

Právě Fondu pojištění vkladů se dotkly první změny, které nastolila novela zákona. „Rok 2015 přinesl Fondu pojištění vkladů vyšší příspěvky od družstevních záložen. Pravidelné čtvrtletní odvody v procentním vyjádření tak budou vzhledem k jejich vyšší rizikovosti převyšovat odvody bank. Ještě před lednem 2015 družstevní záložny čtvrtletně odváděly 0,04 procenta z objemu pojištěných vkladů, nyní je to 0,08 procenta. Toto navýšení by mohlo v tomto roce přinést Fondu oproti roku 2014 zhruba o 40 milionů korun navíc,“ uvedla výkonná ředitelka Fondu pojištění vkladů Renáta Kadlecová.

Už od ledna je platnou novinkou také to, že družstevní záložny nesmějí poskytovat své služby a produkty osobám, které nejsou jejich členy. „Další omezení kampeliček přinese leden 2018. Pokud po tomto datu výše peněz, které družstevní záložny spravují, přesáhne pět miliard korun, budou se muset přeměnit v banku, nebo rezignovat na svůj růst. Aktuální počet družstevních záložen působících na českém trhu je 11 se zhruba 54 tisíci členy. Bilanční sumu pěti miliard překračují dvě společnosti – Moravský peněžní ústav a Creditas. Od roku 2018 také začne platit omezení výše poskytovaných úvěrů. Ty nebudou smět přesáhnout částku 30 milionů korun pro jednoho člena družstva,“ popsal Jiří Švihla.