Měl jsem projev. Dnes jsem si v Lidových novinách od redaktorky Petry Procházkové, známé kdysi bojovnice za svobodu islámských teroristů v Čečensku a setrvalé myšlenkové družky Jiřího Štětiny, který by Rusy nejraději upaloval demokraticky zaživa, přečetl, jak jsem vystupoval…Nezklamala. Kojzlar by byl proti ní tolerantní liberál.
Začala hned zostra :
„Chtěli jsme zvítězit nad Ruskem a ono zvítězilo na námi!“Jiří Vyvadil se poté, co vyřknul tato slova, vítězně podíval do sálu. Mohl být celkem spokojen. Lidé mu nadšeně zatleskali. Ne všichni. Ale většina ano… Potom citovala další mé výroky z minulosti, aby pod speciálním titulkem : Nenávistný projev : konstatovala a chvílemi štvavý a nenávistný Vyvadilův projev byl i pro některé přítomné silnou kávou…
Kdysi ještě v roce 1988 když jsem se tak připravovali na změnu režimu jsem i já naivně tvrdíval, že svobodný parlament a svobodu tisku je to, co musíme podporovat.
Dnes si to už nemyslím. Svobodu tisku možná, ale svobodu některých novinářů rozhodně ne.
Žumpovní článek této dámy dál rozebíral, co se na konferenci dělo a odsudek byl hrozný. Jakým právem si ti Rusové dovolují respektovat Putina, když Západ jasně řekl, že je čímsi na způsob Hitlera. Překroutila všechno a škodila, jako konečně vždy.
Ale vraťme se k tomu mému projevu. Asi nebyl nudný, ale fanatický a štvavý určitě ne. Mimochodem všimněte si právě na oné inkriminované pasáže, která tato podivná žena zcela smyslově i stylem překroutila. Pasáž určitě není štvavá. Naopak : dokonce bych řekl až něžná.
…..
Text vystoupení :
Dámy a pánové,
Dovolte mi, abych se představil. Jmenuji se Jiří Vyvadil a chci Vás krátce pozdravit jménem jedné z nejmladších a zároveň nejdynamičtěji se rozvíjejících facebookových skupin na českém internetu: Přátelů Ruska v České republice.
Když jsem uprostřed ukrajinských událostí s úžasem sledoval, jak majdanisté několik týdnů zapalovali budovy, auta i samotné policisty a do toho naši novináři s vážnou tváří hovořili o pokojných demonstrantech, nemohl jsem to vydržet. Když bylo jasné, že Západ záhy vsadil všechny karty na geopolitický střet s Ruskem, a proto jsem založil jsem tuto skupinu.
Zatímco naše média, noviny, televize, rozhlas až fanaticky útočily na Rusko jako příčinu krize na Ukrajině, bylo jasné, že právě v této fázi je třeba se postavit jednostrannosti a ukázat, že jsou i jinak přemýšlející občané.
Nikdo není svatý a nikdo není bez chyby. Dokonce ani prezident Putin. Ale v záležitosti Ukrajiny Rusko v každém okamžiku jednalo tak, jak jednat muselo, aby si zachovalo respekt, nejen politický, ale i obranný. Nenacházíme jediný moment, který bychom Rusku mohli vytknout.
Počínání naší skupiny jakoby otevřelo dosud tajná dvířka zakázaného i pro veřejnost. V prvé chvíli byli všichni doslova šokováni, že je možné právě v této době založit skupinu s takovým názvem. Ale naše podpora výrazně roste. Je nás 3800, skupina „ Nepřátelé Ruska“ má asi 450 členů a skupina „Přátel Ukrajiny“ pouhých 280. Rozdíl je naprosto evidentní.
Vážení přátelé, nechci tvrdit, a asi to i cítíte, že by občané České republiky samou radostí nad vývojem na Ukrajině jásali, jistě mnoho z nich je proti Rusku, a konkrétně proti Putinovi, ale troufám si tvrdit, že podobně jako v Německu i u nás se společnost dělí, byť se zde bohužel nenachází elity tak jako v Německu, které by se jasně ve prospěch Ruska vyslovili, což učininili mimochodem kancléři Helmut Schmidt i Gerhard Schroeder, ale příliš pochopení pro svou nástupkyni nemá v této otázce ani Helmut Kohl.
Jsem rád, že alespoň bývalý prezident Václav Klaus zaujal zcela odvážné stanovisko.
Jsem občanem země, která je členem EU a členem NATO.
Chápu, že v myslích mnohých Evropanů či Američanů nastala hluboká frustrace. Mnozí si nechtějí přiznat, že svět se změnil a nebo ještě jinak – že se zčásti vrací k rovnováze sil před rokem 1989.
Víme, proto, že úkoly naší skupiny nekončí, bude třeba odvážně hájit naše pohledy.
Věříme ale, že postupně budou nabírat na váze racionální síly a že jednoho dnes si Západ asi nikdy veřejně, ale pomyslně doma po večeři sportovně řekne: Chtěli jsme porazit Rusko a ono porazilo nás. To už se tak někdy stává.
Přáním nás všech musí být, aby smíření bylo co nejpokojnější.
Děkuji Vám za pozornost.
….
Přátelé, co si myslet o redaktorce, která označuje tento můj projev za štvavý?
Jakým jedním slovem byste takovou redaktorku nazvali?
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Vyvadil
