Krize nesporně neskončila včerejší návštěvou nositele nejvyššího ruského vyznamenání pro cizince Řádu přátelství mezi národy Rexe Tillersona v Moskvě…

Rex Tillerson je samozřejmě poslem svého šéfa Donalda Trumpa, který prakticky ve všem, co tvrdil po mnoho let.  otočil o 180 stupňů a tak bohužel, ani rozumné výroky o tom, že dvě jaderné mocnosti se musí spolu bavit a snížit napětí, neznamenají nic.

Trump včera opět perlil. O NATO prohlásil, že sice říkal, že je zastaralé, ale zastaralé není, o Asadovi, o kterém ještě před týdnem uváděl, že je třeba jej brát jako realitu, hovořil jako o řezníkovi a zvířeti…

Kdybychom měli neutrálně hovořit o tom, kdo zvítězil a kdo prohrál, pak z hlediska pravděpodobných rizik, jak se jevily v průběhu týdne a výsledného stavu je převažujícím, ale jen převažujícím vítězem Vladimír Putin.

Zejména o minulém víkendu už to tak tak vypadalo na 3. světovou a nebo minimálně na opakování masových útoků proti Sýrii, a hlavně globální run Západu na Putina a Asada… Pudlík Johnson, jak jej nyní po vzoru  vztahu Blaira k Bushovi označují i  někteří britští politici na všechny strany šířil představu, jak bude Putin ztrestán a vymýšlel jednu sankci za druhou, G7 zcela naivně dala  Tillersonovi do Moskvy  mandát, aby ji dal ultimátum, buď s námi a nebo se Sadatem.