Donald Trump jako hlava stále ještě zřejmě vojensky nejsilnější a nejbohatší země světa si jako cíl v rámci kampaně postavil heslo America first. Ke zděšení euroatlantických jestřábů na celém světě však nepojímal velikost Ameriky jako rozhodující a tmelící supervelmoci řídící tzv. Západ, ale naopak výlučně a sebezáchovně jako jedinečné osamocené prvenství své země zbavené pokud možno všech mezinárodních smluvních závazků, ale soustřeďujících se pokud možno výhradně jen na Ameriku samotnou.
A tak nemine týdne, aby od svého zvolení neučinil prohlášení či faktický krok, který je v rozporu se vším, co dělali jeho předchůdci ať již z řad demokratů či republikánů. Ale nejen těch. Se zvláštní radostí útočí na nedotknutelné instituce západního světa i na jejich tzv. společné hodnoty. Vojenský pakt NATO označil za přežilý a zastaralý a když už pod hysterickým tlakem západních jestřábů musel poněkud ustoupit, i teď jako podmínku americké vojenské angažovanosti klade splnění finančních povinností členských států. Stejně tak mu byla solí v očích Evropská unie a hledá každou cestu, jak nejednat s celkem, ale s vybranými zeměmi. Do varu ho rovněž přivádí multilaterální ekonomická spolupráce a tak rozhodně kritizoval vznik transatlantické dohody mezi USA a EU a v podstatě zablokoval práce na jejím dopracování a ještě rozhodněji vypověděl obdobnou transpacifickou smlouvu. Odmítá multilateralitu a zdůrazňuje bilalerální vztahy. Se stejnou vehemencí přes nesouhlas svých západních spojenců vypověděl i mezinárodní klimatickou dohodu, i když se k její podpoře silně postavila i Čína i Rusko. A do stejného rangu jít proti celému světu, západnímu i nezápadnímu, muslimskému i křesťanskému se řadí i jeho poslední opatření na přesun americké ambasády do Jeruzalému.
Během jednoho dne proti sobě poštval všechny, a na Blízkém východě ať vědomě či nevědomě tím jen ještě více udělal obrovské entré Vladimíru Putinovi, který po vzoru Caesara veni, vidi ,vici se zastavil v Sýrii, vykonal na letištní základně vojenskou přehlídku, objal se s Asadem a na známku vítězství nařídil ministru obrany i náčelníkovi generálního štábu návrat podstatné části vojska na své ruské základny, poté se odebral do Egypta, dohodl se s prezidentem Asadem o výstavbě první jaderné elektrárny v Egyptě a stanovil obnovení leteckého spojení mezi Ruskem a Egyptem, aby se nakonec setkal v členském státu NATO Turecku se svým spojencem prezidentem Erdoganem, kdy oba odsoudili nezodpovědný postup dalšího členského státu NATO, navíc nejsilnějšího, a to USA. Mimochodem USA nepochybně dostanou pořádně za uši na mimořádném summitu největší organizace OSN Organizace pro islámskou spolupráci, která spojuje 56 zemí s 1, 6 miliardami obyvatel a kterýžto sumit se bude konat ve středu v Turecku.
Trump a Putin jsou prostě jako oheň a voda: Trump boří, Putin vytváří a spojuje.
Kde Trump proti sobě zuřivě staví Irán a Saudskou Arábii a sunitské a šíitské země vůbec, tam Putin s oběma zeměmi vede strategickou spolupráci a jeho spolupráce v podbřišku Evropy se všemi stranami bez rozdílu je příkladná. Kde Trump proti sobě staví už i země „Západu“, zejména Německo, kde jej ministr zahraničí Sigmar Gabriel pokládá za nebezpečí pro Evropu, tam Putin stále více nachází u této nejvýznamnější země EU sympatie.
Trump úspěšně rozvrací semknutost tzv. Západu a Putin spolupracuje a komunikuje.
Ano, je pravdou, že se Trumpovi daří posilovat ekonomiku USA a jeho America first postavena na izolacionalismu je svým způsobem úspěšná, pokud…Pokud zároveň bereme na vědomí, že se velice rychle Amerika zbavuje světové dominance a soustřeďuje se jen na sebe samu.
Ovšem zcela na tvrdo. Pro svět je to vynikající zpráva. Je naděje, že skončí údobí 27 let, údobí jedné agrese USA za druhou, počínaje humanitárním bombardováním Srbska, násilnými válkami v Iráku, Libyi, barevnými revolucemi v rámci tzv. arabského jara či násilným převratem v Kyjevě, který vyústil v rozvrat v této zemi a občanskou válku. A to je jen dobře.
Putin je světovým politikem zcela jiného formátu. Zásadně nevidí blokově, ale chce spolupracovat s každým. Samozřejmě, když Západ dostane směšný nápad Rusko pokořit a oslabit, tak jako v případě euromajdanu, tak ho prostě plácne přes prsty. Rusko porazilo jiné frajery : Nepoleona i Hitlera a pitomý nápad Merkelové a Obamy s euromajdanem z Putina za tři roky možná nejvýznamnějšího světového lídra.
A pokud Trump setrvá na svém izolacionalismu, může Putin, který, bude-li zdráv, má před sebou dalších 6 let ruského prezidentství, rozhodující měrou přispět k tomu, že mír se opět stane tím nejužívanějším slovem ve světě a možná i realitou.
Jiří Vyvadil
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
