Mimochodem opakuji: Rok před pádem režimu. A nikdo mě nestíhal (připouštím, že zřejmě sledoval).
V tom je ta nostalgie…
Základní téze spočívala v tom, že pokud prosadíme kvalitní stále fungující parlament, kterému je vláda odpovědná, tisk a média budou svobodná a soudy spravedlivé, čeká nás skvělá demokratická budoucnost.
Vše mělo možná jednu systémovou chybu. Nedovedl jsem si představit, že i v demokracii se může trvale lhát a hrát nefér.
Nic z toho se reálně nepovedlo.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV