Jak už to bývá u nás obvyklé, originál se obtěžoval číst málokdo a publikované informace byly zřejmě převzaty z komentářů v zahraničních médiích. Ty naše se pak soustředily výlučně na americkou kritiku dnešních poměrů a trendů v Evropě, především úlohy orgánů Evropské unie a dalších nadnárodních institucí při oslabování národních států, omezování jejich suverenity, občanských svobod, nadměrné regulace mající za následek deindustrializaci kontinentu a jejich podpory masové migrace, která směřuje k postupnému zániku evropské civilizace a kultury.

V našich médiích byly tyto z kontextu vytržené informace prezentovány jako jakýsi kuriózní a bezmála humorný důkaz trumpovské iracionality a v internetových diskusích posloužily před víkendem jako vhodná platforma k protitrumpovským výlevům levicových grafomanů. Po víkendu má již téma zřejmě zapadnout a širší veřejnost se o něj nemá zajímat. To by však byla velká škoda.

Zmíněný dokument je totiž zásadní, netýká se pouze citované výseče, ale na 33 stranách obsahuje velmi otevřený pohled na priority, cíle a prostředky zahraniční a bezpečnostní politiky této americké vlády, který je velmi odlišný od přístupu vlád minulých. Měli bychom se jím vážně a komplexně zabývat, abychom si ušetřili iluze a zklamání a byli schopni předvídat vývoj ve světě, na nějž má americká politika stále velký vliv.

Nová Národní bezpečnostní strategie je zřejmě prvním dokumentem tohoto typu, který otevřeně rezignuje na nárok na americkou dominanci a zodpovědnost za vývoj ve světě. Naopak, o snahách dřívějších administrativ řešit problémy všech částí světa bez ohledu na jejich význam pro národní zájmy USA se vyjadřuje velmi kriticky. Hovoří o tom, že USA přecenily svou schopnost řešit problémy celého světa, podlehly globalismu a důvěře ve volný trh, což je nakonec vážně oslabilo. Dokument proto deklaruje zásadní rozchod s touto politikou. USA v něm implicitně přiznávají multipolární charakter dnešního světa. A to má velké důsledky pro americkou zahraniční politiku i ostatní svět.

Strategie prohlašuje, že USA chtějí nadále zůstat nejsilnější světovou hospodářskou, vojenskou, vědeckotechnickou i kulturní mocností, která je hrdá na svou historii a tradice. Tohoto postavení chce docilovat mírovou, pragmatickou a realistickou politikou. Jejími principy jsou národní zájem, dostatečná síla k udržování míru, ne-intervencionismus, preference národních států a respekt k jejich suverenitě, mocenská rovnováha, respekt k rovnosti stran, požadavek sdílení nákladů a podpora kompetence a zásluhovosti ve vztazích USA se světem.