Daleko hlasitější však byli progresivisté, kteří se netají záměrem poslanecký kompromis zvrátit v Senátu a trvají na popření manželství jako svazku muže a ženy. Ukazují tím, že právě to, nikoliv usnadnění života homosexuálům, jej jejich hlavním cílem. Vše, co narušuje, rozbíjí a ničí institucionální a hodnotové základy západní společnosti, je progresivisty nekompromisně prosazováno a oslavováno, vše, na čem náš svět dosud stál a čemu vděčí za svůj civilizační rozkvět, tito extrémisté nenávidí. Rodina, manželství, národ, vzdělání, vědecké poznání – to všechno je předmětem zuřivého ideologického útoku a snahy o degradaci, zničení a nahrazení. Pod záminkou údajné bezbřehé svobody v některých vymezených oblastech je však společnosti vnucována svěrací kazajka netolerantní fantasmagorické ideologie nárokující si monopol na pravdu, kontrolu nad myšlením i chováním lidí, nárok na jejich permanentní převýchovu podle pokrokářských představ. Homosexuálové, osoby trpící pohlavní disforií, muslimové, dokonce ženy (pojímané jako minorita, byť tvoří většinu populace), jsou pouhý nástroj nové revoluční přeměny světa. Manželství pro všechny v našem Parlamentu je pouze krůček v této svaté válce. Zatím se jim u nás plný průlom nepodařil. Proto tak zuří.

Druhým evergreenem, který zaměstnává naši politickou scénu, je důchodová reforma. Ministr Jurečka prohlašuje, že finišuje s její přípravou. Základní obrysy nyní představil, a hodlá ji diskutovat i s hlavou státu. Má za cíl omezit neudržitelný nárůst výdajů důchodového systému v následujících letech, k čemuž návrh sice směřuje, ale cestami, s nimiž lze těžko souhlasit.