Blamáž podivného projektu ještě podivnějšího Nadačního fondu Generace 21 na přesídlení více než 150 iráckých křesťanů do ČR nastavuje zrcadlo celé té kupě lží a manipulací, které rámují dnešní evropskou migrační krizi.

Naší veřejnosti, masírované srdceryvnými záběry a příběhy z Blízkého východu, se vnucuje představa, že máme povinnost k nám jeho obyvatele stěhovat a starat se o ně. Jde přece o záchranu životů trpících lidí. Slavně je k nám přivezeme, stát dá stovky miliónů různým podivným neziskovým organizacím, které se o ně údajně starají, obce dají byty, firmy nabídnou práci, ale milí migranti si to náhle rozmyslí, protože v Německu nebo Švédsku dostanou ještě více, a žádosti o azyl stáhnou a chtějí odejít.

Vždy když slyším ty fráze různých aktivistů o evropských hodnotách a solidaritě, kvůli nimž prý musíme migranty přijímat, ptám se, kolika skutečně potřebným, bezmocným a trpícím lidem kolem nás by se dalo skutečně pomoci, kdyby nebylo takových „humanitárních projektů“, jako je ten výše zmíněný.