Jistě, v poslední době se ve světě centrální banky dopouštějí kroků, které byly v centrálním bankovnictví až do nedávna tabu. Například dnes některé centrální banky přímo odkupují vládní dluhopisy, a tím vlády úvěrují. Právě proto, aby nic takového nebylo možné, se objevil princip nezávislosti centrálních bank na vládě. Ekonomická krize a hrozba krachu finančního systému však centrální banky přinutila úzce s vládami spolupracovat a hodit za hlavu všechna svatá pravidla. Můžeme si myslet, že je to dnes nutné, ale neměli bychom se tvářit, že je to správné a že všechna dosavadní teorie a pravidla jsou k ničemu. Nota bene v situaci, kdy u nás je tomu poněkud jinak.

Naše centrální banka se dopouští jiného závažného porušení pravidel, nebo to alespoň tak zdůvodňuje. Devizovými intervencemi uměle oslabuje dlouhodobě rovnovážný kurs koruny a tvrdí, že tím chce pomoci naší ekonomice z recese. Alespoň tudy se ubírá hlavní směr obhajoby intervencí, když deflační hrozba je příliš esoterická a empiricky obtížně prokazatelná.