Namísto toho se zoufale utíkají o rozhodnutí k ústavnímu soudu, což je instituce, která v minulosti prokázala svůj velký apetit po maximálním extendování svých pravomocí a dosud jí nikdo nemohl vyčítat mocenskou zdrženlivost. Jestliže dříve se ústavní soud rozmachoval především v záležitostech volebních, dnes se zdá, že v očích především opozičních politiků a prezidenta republiky by měl převzít přímo řadu funkcí exekutivních a rozhodovat o takových věcech, jako je jmenování členů vlády, složení delegací atd. Na řadu v této logice mohou přijít i zasedací pořádky a schvalování vystoupení různých ústavních činitelů na zahraničních akcích. Zřejmě je tato preference neomezené vlády nikomu neodpovědných ústavních soudců opřena o přesvědčení, že musejí jít na ruku tomu, kdo je do jejich funkcí jmenoval. Něco to vypovídá o pokřiveném chápání práva a právního státu u některých politických činitelů. Nemusí být však oprávněné, neboť ne každý soudce je ochoten fungovat v této logice, a nedávná historie nám říká, že spíše než vděčnost za jmenování motivovala různá sporná rozhodnutí ústavního soudu především snaha po posílení svého postavení.

Každopádně by nás zatahování ústavního soudu do každodenní politiky vzdálilo standardním demokratickým poměrům a přiblížilo poměrům zemí, jako je Írán, kde islámští právníci tvořící Radu dohlížitelů jsou nadřazeni vládě a parlamentu a mají fakticky rozhodující slovo v politice. Kořeny tamějšího systému jsou náboženské, o to bizarnější je snaha jej, byť možná nevědomky, imitovat u nás.

Ještě bizarnější sondu do současných poměrů u nás přineslo víkendové zpravodajství. Starosta jihočeského města Písku se rozhodl na Den vítězství ozdobit městskou radnici vlajkami osvoboditelů jeho města před 81 lety – americkou a sovětskou. Byl však vyzván policií, aby sovětskou vlajku odstranil, neboť prý porušil od nového roku platící zákon. Pobouřený starosta tedy odstranil vlajky obě, nechtě se vystavit policejnímu vyšetřování. Tak dneska zacházíme s památkou osvoboditelů. Kdyby místo vzpomínky na osvoboditele uspořádal v Písku setkání sudetských Němců, dostalo by se mu ne policejní pozornosti, ale ovací od naší elity a mainstreamových médií, tak jako aktivistům v Brně. To jsme to dopracovali.