Především však nelze přejít lži a manipulace, které jeho text obsahuje. Všechno, o čem píše, bylo ve skutečnosti přesně naopak.

Václav Klaus nikdy nefiguroval v absurdních pomlčkových válkách a  sporech, které v prvních dvou letech po Listopadu postavily Čechy a Slováky proti sobě a rozložily společný stát. Naopak jako ministr financí se snažil česko-slovenskou fiskální a měnovou unii udržet proti všem „vlastencům“, kteří si probouzením nacionalismu snažili získávat laciné politické  body. Nikdo jiný na naší politické scéně aktivně za společný stát nebojoval, jenom Klaus na Slovensku. I to je špatně, jenom někomu  jinému prý odebíral hlasy, podle Palaty.

Po volbách v roce 1992 nepřistoupil na prodlužování agónie Československa, které hrozilo jugoslávským scénářem. Všichni jej měli v té době před očima. Neuvěřitelný balvan dělení sátu zvládl pouze pragmatismem a vstřícností ke Slovensku. Jenom tak mohlo rozdělení proběhnout ve vzájemné shodě a legální cestou. Neuznat to a neocenit může pouze nenávistný fanatik.