V roce 1989 byla skutečnost, že je tzv. pachová identifikace používána jako operativně pátrací prostředek, odtajněna. Vcelku nenápadně byla metoda pachové identifikace přeřazena z kategorie operativně pátracího prostředku, do kategorie důkazního prostředku a to na základě vědeckých poznatků starých několik desetiletí.
Zejména v posledních 10 letech se z tzv. pachové stopy stal v žebříčku nepřímých důkazů jeden z nejvýše postavených pilířů odsuzujících rozsudků v trestních věcech.
Spolek Šalamoun zná veřejné závěry výzkumu k ověření spolehlivosti metody tzv. pachové identifikace, který prováděl se svým týmem prof. Tadeusz Jezierski – Institute of Genetics and Animal Breeding of Polish Academy of Sciences, Jastrzebiec a jehož závěrem je nedoporučení využívání metody tzv. pachové identifikace v trestním řízení. Na základě tohoto výzkumu byl celý proces metody pachové identifikace v Polsku změněn.
Spolku Šalamoun je dále známo, že:
1) v Holandsku byla dne 6. 4. 2011 generální prokuraturou metoda pachové identifikace zakázána a 4 příslušníci holandské policie odsouzeni, že si v rámci usnadnění své práce sdělili, která tzv. pachová konzerva je ta správná. Na celý problém totiž upozornil soudní znalec Dr. Frijters dne 18. 7. 2007.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV