Pantheon, kdysi – ještě za Ludvíka XV. katolický chrám zasvěcený svaté Jenovéfě patronce Paříže -, se tohoto dne proměnil v místo, kde byly uloženy ostatky dvou žen a dvou mužů: Pierra Brossoletta, Germaine Tilionové, Geneviève De Gaullové-Anthoniozové a Jeana Zaye.

„Dnes má Francie schůzku s nejlepšími, vzešlé z ní,“ prohlásil koloraturně prezident Hollande. Lehkým patosem nabitý projev připomněl, čím vším jsou pro dnešní Francii bojovníci za její nezávislost z druhé světové války.

„Přijměte místo, zde je to vaše,“ řekl, prezident aby vzápětí zdůraznil, že do Pantheonu „vstoupil duch odporu“. Jaký je ten „duch odporu“ dnes? Bezpochyby jiný, než ten na počátku 40. let, kdy se všechny zmíněné osobnosti odhodlaly k boji proti nacistické světovládě a za nezávislost Francie.

Hollandův projev se pokoušel spojit v zásadě nespojitelné. Takový je často politický úmysl, v němž chvíle velikosti střídají okamžiky nepoměrně nižší. Prezident nepochybně hodlal navázat na „ducha 11. ledna“, jenž přivedl do ulic miliony Francouzů, semknutých v jednom šiku na „obranu republiky“.