Předseda TOP 09 má o půstu svojí vlastní představu, kterou sdělil ve Sněmovně: „Je Popeleční středa, den půstu. Dám si něco bezmasého, třeba Kosteleckou uzeninu.“ Co na to majitel téhle firmy už agentury nesdělily. Ale vraťme se od kosteleckých uzenek k druhému postnímu komponentu – k vodě. Už několikrát jsem v tomto sloupku psal o tom, jak strategickou surovinou se tahle tekutina stává. Jak v nedaleké budoucnosti může dojít kvůli ní k ozbrojeným konfliktům, jak nedostatek vody v rozsáhlých prostorách Afriky může zvednout miliony tamních obyvatel, kteří budou hledat svoji zemi zaslíbenou – kde asi? Ale není to jen Afrika, stejný problém např. nastává i v kalifornském Central Valley, kde farmáři nyní čerpají tuto životadárnou tekutinu z hloubky až 250 m. A hladina spodních vod stále klesá.

Ani u nás není situace nijak růžová. Náklady na vodu stále stoupají, vodné – poplatek za dodávku vody i stočné – poplatek za vypouštění vody do kanalizace, začínají tvořit nezanedbatelnou část rozpočtů našich domácností. V tuto chvíli přichází sdružení SOVAK s návrhem na dvousložkovou cenu vody. Jednu část by tvořila vlastní cena odebrané vody a druhou by tvořil paušální poplatek za dodávku vody. Podobně jako u elektřiny, když platíme poplatek za pronájem elektroměru. Cena vody, zvláště pro malé odběratele, by se podstatně zvýšila. Cílem je dostat do vodohospodářské infrastruktury více peněz, které v ní začínají citelně chybět. Ta totiž, ať už jsou to potrubí, vodárny, technická zařízení a pod., stárne. Většina je téměř 50 let stará, v Praze nejsou výjimkou potrubí pamatující i c. a k. mocnářství. Přitom zákon stanoví starost o vodohospodářský majetek jeho vlastníkům, což jsou u nás z 80% obce.