A protože byl ve čtvrtek, nadto spojený jako státní svátek s pracovním volnem, byl pro mnoho z nás spojen s prodlouženým víkendem. Čtyři dny volna v kuse – super!

Strávil jsem ten čtvrteční den ve Staré Boleslavi, na Národní svatováclavské pouti, která se zde už po několikáté koná. Na místě, kde podle tradice nechal bratr mladého českého knížete svého bratra Václava zavraždit. Proto, jak se nám pokoušeli komunističtí vykladači dějin namluvit, že posílal voli do Němec. Někdy mám pocit, že bychom mohli v této tradici pokračovat. Výběr by byl jistě bohatý…

Když den svátku knížete české země byl prohlašován v poslanecké sněmovně za svátek státní, byl jsem členem tohoto zákonodárného sboru. Vzpomínám si, jak tehdejší představitelé komunistů proti tomu vehementně protestovali, připomínali nejen onu volskou daň, ale i svatováclavskou orlici a další zdánlivá negativa,  se jménem našeho zemského patrona spojená. Nakonec návrh prošel. Ti, co svatého Václava uctívají jako světce, hlasovali z přesvědčení a u většiny ostatních zvítězil pragmatismus. Jeden svátek navíc se vždycky hodí. I Václav Klaus, který byl jako ekonom odpůrcem rozšiřování řady státních svátků, nakonec hlasoval pro. Snad proto, že i on je nositelem tohoto českého jména.