Josef Ježek: Nenapravitelní

27.04.2020 14:15

V roce 1985 představila Rada Evropské unie nový projekt, který iniciovala tehdejší řecká ministryně kultury Melina Mercouriová, mimo jiné slavná zpěvačka. Jednalo se o Evropské město kultury.

Josef Ježek: Nenapravitelní
Foto: ODS
Popisek: Josef Ježek

Cílem tohoto projektu bylo představit významná evropská města, jejich kulturu, život jejich obyvatel, památky a přispět tak k rozvoji turistického ruchu. Prvním městem byly samozřejmě vybrány Athény.

Projekt se ujal a v roce 1999 byl přejmenován na Evropské hlavní město kultury s tím, že titul pro každý rok mohlo obdržet i více měst. V roce 2000 byla tímto evropským městem Praha a v roce 2015 Plzeň. Příslušná komise Evropské unie města vybírá s časovým předstihem, aby vybraní měli čas se na tuto velkou událost připravit.

Pro rok 2023 se do soutěže o tento prestižní titul přihlásil také maďarský  Székesfehérvár. Tohle stotisícové město najdete cca 100 km jihozápadně pod Budapeští. V době římské říše bylo centrem římské provincie Panonie a jmenovalo se Alba Regia. Český historický název byl Stoličný Bělěhrad, neboť město bylo tehdejším hlavním městem maďarského království. Zde bylo korunováno 30 maďarských králů a 18 jich zde odpočívá. Za doby turecké nadvlády bylo téměř zničeno, ale po osvobození od Osmanů znovu povstalo do krásy. Městu dominuje barokní katedrála sv. Štěpána, maďarského národního patrona. Pokud byste se chtěli do něj vypravit, je nutné počítat se vzdáleností cca 430 km.

Pro vlastní přihlášku a představení si město pořídilo propagační video, které Székesfehérvár ukazuje jako historické i současné město, plné krásných památek, ve kterém žijí, pracují a tráví své volnočasové aktivity spokojení občané. Díky němu se město dostalo až do semifinále evropské soutěže. Není divu, že székesfehérvárští se těšili, že mají velkou šanci na titul. Nedávno ovšem přišla studená sprcha!

Výběrová komise EU jim oznámila, že byli z nominace vyškrtnuti. Jejich video není vyhovující, protože ukazuje příliš mnoho šťastných bílých lidí, příliš mnoho křížů a kostelů a žádné migranty. Řečeno verdiktem poroty: „Toto je propagační film pro bílou křesťanskou Evropu, každý je bílý a šťastný a tančí na ulici. Je tam příliš mnoho šťastných bílých lidí a křížů a málo migrantů.“ Jak řekl starosta města, postoj radnice dle hodnotící komise je zcela chybný, když takovéto skutečnosti považuje za hodnoty. Tak a máte to! My v Bruselu totiž vyznáváme hodnoty zcela jiné.

Jo, holenkové, abyste mohli být evropským kulturním městem, to byste museli vypadat jinak. Ulice by musely být plné povalujících se migrantů, plné odpadků a špíny, v sídlištích na okraji by muselo být pár no-go zón, kde není bezpečno ani ve dne a kam se policie prakticky neodváží, tlupy výrostků by musely obtěžovat vaše ženy a dívky a sem tam by někdo napadl s nožem policistu nebo nic netušícího občana. Taková je asi představa bruselské věrchušky o správném kulturním evropském městě. Jinak si totiž nedovedu jejich verdikt vyložit. A korunu všemu nasadí povýšeně se usmívající šéfka Evropské komise von der Leyenová, tvářící se jako evropská královna, se svým ansámblem eurokomisařů.  Skutečnost, že v době svého „vládnutí“ německému bundeswehru stačila rozházet 160 milionů euro, je už dávno zapomenuta. 

Mám představu, že v době, kdy v Evropě bují epidemie „čínského viru“, bude se nikým nevolené, ale o to mocnější vedení Evropy, chovat poněkud jinak. Že jim nynější skutečnost ukáže, že jsme všichni jen obyčejní, zranitelní lidé, nikoliv páni tvorstva, resp. Evropy, jak se oni tváří a hlavně chovají. Že jim snad konečně dojde, že infekce multikulturalismu, islamizace, migrace za každou cenu, zběsilého prosazování genderizmu a LGBT teorií, jsou stejně nebezpečné a možná nebezpečnější pro tento kontinent, jak virus Kovid 19. Jak je vidět na příkladu maďarského Székesfehérváru, tak nedojde. 

Jisté kruhy v Evropě jsou nepoučitelné. Jejich „osvícený“ fanatismus je bezbřehý. A nebo je to snad navíc motivováno tím, že v tomhle městě uprostřed maďarské nížiny, se narodil Viktor Orbán, současný premiér Maďarska, kterému Unie nemůže přijít na jméno? To posuďte sami.

Každopádně tenhle příklad od našich jižních sousedů stojí za zamyšlení.

Přeji vám hezké dny v pohodě a ve zdraví.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

15:49 Ladislav Jakl: Evropská unie - léčba otevřených ran solí

Denní glosa Ladislava Jakla