Když ale vidím na obzoru,
uprostřed kraje nízkou horu,
na nebi mráček běloskvoucí,
přestane srdce chvíli tlouci…

A báseň pak končí básníkovým povzdechem…jak je to hezké u nás doma.
(Jaroslav Siefert: Čas plný písní – Hora Říp).

Ano, je to Říp, onen bájný ba téměř mystický vrch, kde se zastavil praotec Čech se svým lidem, aby z něj obhlédl krajinu „oplývající mlékem a strdím“ a rozhodl: Tady zůstaneme! Tak nám to alespoň vsugerovává Alois Jirásek.

Říp je kopec vysoký cca 460 m n.m., asi 4 km jižně od Roudnice nad Labem. Na jeho vrcholu stojí rotunda a celý tento komplex je národní kulturní památkou, podobně jako Pražský hrad. Je tvořen hlavně čedičem a jedná se o pozůstatek třetihorního vulkánu, původně vysokého asi 1500 m. Dnešní podoba vznikla zvětráváním. Na jeho vrcholu dochází k magnetické anomálii, střelka kompasu zde neukazuje přesně. Jeho jméno je prý indoevropské a znamená prostě Horu. Onu legendu o příchodu Slovanů zaznamenává prvně Kosmas a následně jí ve své kronice rozvinul Václav Hájek z Libočan, který dokonce umístil hrob praotce do nedaleké Ctiněvsi.