Tisíce z nich se dobrovolně zapojili do bojů proti fašistickým vetřelcům (tak pojmenovali německé vojáky) a významně se podíleli na osvobození původní vlasti svých předků.

V řadách 1. československého armádního sboru pod velením gen. Ludvíka Svobody se přičinili o vítězství nad fašistickým Německem ve II. světové válce.

Všem hrdinům i četným obětem v jejich řadách patří naše stálá vzpomínka, vděčnost i trvalá úcta.

Většina z nich má své prapředky na Žatecku, Lounsku nebo na Rakovnicku. Ve druhé polovině 19.století se z těchto míst vydaly české rodiny k přesídlení. Doslechli se o nabídce carského Ruska – o možnosti odkoupit zemědělskou půdu k samostatnému hospodaření - a využili příležitost. Daleko od svých původních domovů pak začali na získaných pozemcích úspěšně hospodařit. Noví osadníci byli pracovití, moudří zemědělci, ovocnáři i šikovní řemeslníci. Velice brzy si svými výsledky hospodaření získali  respekt místních obyvatel a stali se jim vzorem i učiteli.

V roce 1871 založilo několik rodin českých přistěhovalců na „zelené louce“ osadu a nazvali ji Český Malín. Po pěti letech hospodaření si postavili školu s českým vyučovacím jazykem, založili obecní knihovnu a ochotnický divadelní spolek. Během krátkého času se pak obec stala nejkulturnější a nejbohatší z mnoha českých vesnic na Volyni. Radovali se z výsledků své práce, našli si čas i na společenský život i zábavu, dařilo se jim uchovat vlastenecké sebevědomí a tradiční zvyky svých předků.