Pojistné placené státem za nevydělávající občany bylo při formování veřejného zdravotního pojištění v roce 1992 koncipováno tak, že nemusí samo pokrýt všechny náklady na zdravotní péči o tuto část populace, ale má se vždy v červnu stanovovat pro příští rok vládním nařízením tak, aby bilance systému veřejného zdravotního pojištění mohla být vyrovnaná. Tento postup odpovídá tomu, že každý občan má právo na patřičnou zdravotní péči placenou z veřejného zdravotního pojištění a je věcí státu, aby ji obstaral hospodárně a tím minimalizoval potřebné náklady. Pokud stát nezajistí úplnou hospodárnost, na nároku občanů na patřičnou zdravotní péči se nic nemění, musí být poskytnuta, i když v režimu neúplné hospodárnosti, a ministr financí se může domáhat úspor, ale nesmí omezovat ústavní nároky občanů.

Pokud ministr zdravotnictví správně odhadl, jakou částku potřebuje na finanční krytí patřičné zdravotní péče v roce 2016, a podle toho navrhl zvýšení pojistného za státní pojištěnce, je to v pořádku a ministr financí s tím musí počítat v rozpočtu, je to svého druhu mandatorní výdaj státu. Ministr financí by mohl pouze navrhnout, aby byla příjmová stránka veřejného zdravotního pojištění posílena jinak, zejména formou úplného odstranění stropů pro odvod pojistného a zavedení stejného pojistného při stejném příjmu bez ohledu na způsob výdělečné činnosti. Přitom připomenout, že Ústava ČR předpokládá solidární systém, ve kterém zdravější platí více, než se na ně vynakládá.