Josef Nerušil: Další propadák proti restitucím

25.09.2013 7:28

Reakce na článek člena KSČM Ivana Cinky.

Josef Nerušil: Další propadák proti restitucím
Foto: Hans Štembera
Popisek: Vchod do kostela, ilustrační foto.

„Zákon o církevních "restitucích" byl přijat přes odpor drtivé většiny občanů ČR“, ujišťuje nás komunista Ivan Cinka (ZDE) a burcuje občany k nové petiční akci, která by měla konečně zvrátit proces odluky církví od státu a s tím spojeného majetkové vyrovnání.

Komunistovi zřejmě nemá cenu vysvětlovat, že lidé dobré vůle nebudovali po staletí tyto hodnoty, aby si je nakonec přisvojil stát. Také nemá cenu někomu vymlouvat názor, že je možné vyvolat plebiscit o něčím majetku. Za Třetí říše a Stalinova impéria to totiž možné bylo. V komentáři tedy budu reagovat jen na nepravdy, které pan Cinka ve svém prohlášení uvádí.

V prvé řadě se pan Cinka mylně domnívá, že o majetku bude rozhodovat Vatikán. Nebude. Ani po restitucích nebude Vatikán v ČR vlastnit více, než budovu nunciatury ve Voršilské ulici v Praze. Majetek bude navrácen jednotlivým farnostem, řeholním řádům a kongregacím a ty jej také budou vlastnit a spravovat. Jsem toho názoru, že obyvatelé obcí a měst, sdružení ve farním společenství budou sami nejlépe vědět, jak majetek nejlépe spravovat ku prospěchu své obce.

Pakliže se pan Cinka domnívá, že v současné situaci je „luxusem“ navracet ukradený majetek a vyplácet finanční kompenzace, mohl by nám také jít příkladem. Podle stránek ministerstva financí každoročně přispíváme na činnost politických stran téměř půl miliardy korun, na činnost KSČM pak 65 miliónů. Jestli se tedy nacházíme skutečně v takové krizi, že nás dramaticky zatíží čtyřikrát větší částka (určená na kompenzace za církvím ukradený a nevrácený majetek), než kterou ročně spolykají politické strany, proč nám sociálně citliví komunisté nejdou příkladem a 65 milionů, které sosají každoročně ze státního rozpočtu, raději nevěnují nemocným spoluobčanům a hladovějícím dětem? I za 65 miliónů by se dalo pořídit hodně muziky, nemluvě pak o penězích, které inkasují komunističtí poslanci, senátoři a zastupitelé z našich daní na platech.

I když se názorově neshodneme, velmi si vážím kolegy pana Cinka, poslance za KSČM Vladimíra Koníčka. Má totiž o problematice majetkového narovnání velmi dobrý přehled a vždy argumentuje se znalostí věci. Dokonce jsem zažil i situaci, kdy se stavěl na obranu církví, když vyvracel některé nesmysly, které kolují mezi odpůrci majetkového narovnání. Takže pěkně popořadě: zákonem 298/1990 Sb. nebylo římskokatolické postupně předáno přes dva tisíce nejrůznějších objektů, nýbrž „jen“ 170 (těch nevýdělečných). Přes padesát tisíc petentů pod peticí „Stop církevním restitucím“ bylo jen zbožným přáním Lenky Procházkové, petice ve skutečnosti skončila propadákem a na pražské arcibiskupství byly doručeny petiční archy s pouhými zhruba sedmi stovkami podpisů.

Domnívám se, že tvrzení pana Cinka vychází z hrubé (a u politika zvláště trestuhodné) neznalosti nálad ve společnosti: podle výzkumu CVVM pouhých 29% dotázaných považuje komunistické zabavení majetku církví po roce 1948 za spravedlivé, 58% obyvatelstva tato problematika ve skutečnosti nezajímá a 65% dotázaných nesouhlasí se současným návrhem na majetkové vyrovnání (nikoliv až 85%, jak rádi poukazují někteří internetoví diskutéři). Odpor občanů ČR tedy není tak drtivý, jak se pan Cinka domnívá, zvláště pak v situaci, kdy dvě třetiny obyvatel ČR nesouhlasí s komunistickou krádeží církevního majetku z roku 1948.

Kritickou debatu tedy ano – žádný zákon není perfektní – ale se znalostí faktů a beze lží, pane Cinku!

Josef Nerušil
Autor pracuje na Odboru vnějších vztahů APHA

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Arcibiskupství pražské

Jaroslav Foldyna byl položen dotaz

školní docházka

K čemu by pomohlo, kdyby byla povinná školní docházka do 18? Tak by šli dotyční na sociálku o 3 roky později a mezitím by jen zabírali místa těm, co chtějí studovat. Teď se víc než kd jindy totiž ukazuje, že kapacity škol jsou nedostačující.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Miroslav Kulhavý: Kdy už konečně odlepíme hubu od té americké boty a narovnáme hřbet?

16:13 Miroslav Kulhavý: Kdy už konečně odlepíme hubu od té americké boty a narovnáme hřbet?

Řada států přišla k rozumu a odvolali uznání Kosova jako státu. Poslední události na severu Kosova j…