Do Kurze lidovci vkládají od počátku jeho vstupu do velké politiky obrovské naděje. Již ve svých sedmadvaceti letech se stal šéfem rakouské diplomacie a mnozí tehdy předpovídali, že rodák z Vídně ještě zdaleka neřekl poslední slovo. Uplynuly pouhé čtyři roky a Kurz přebírá otěže celé Rakouské lidové strany. Stal se tak v historii strany nejmladším předsedou. Přes velká očekávání jej nečeká zrovna lehká práce. Za posledních dvanáct let se stal již pátým předsedou.
Lidovci v posledních letech permanentně hledají svoji tvář. Chtějí se vymanit z role mladšího sourozence v tradiční koalici se socialisty a právě dynamický a přímočarý Kurz by jim v tomto ohledu mohl pomoci. Veřejnost si třicátník Kurz na svoji stranu naklonil zejména svým postojem k migrační krizi a odmítnutím přijímání uprchlíků. Jeho komentáře, a především konkrétní kroky v oblasti migrační politiky nalézají podporu mezi voliči vlastní strany a do značné míry mezi voliči Svobodných.
Ostatně se už dlouhé měsíce hovoří o tom, že by poprvé v poválečně historii mohlo dojít ke změně složení koalice. Postoje lidovců a Svobodných Heinze-Christiana Stracheho se na téma migrační krize natolik přiblížily, že se v Rakousku rýsuje vládní koalice složená právě těchto dvou stran. Samotný Kurz ještě před svým zvolením do čela strany prohlásil, že předčasně volby považuje za optimální řešení. Také v tomto ohledu je za jedno se Strachem.
To však neznamená, že budou případná povolební vyjednávání mezi lidovci a Svobodnými procházkou růžovou zahradou. Strache se ke konci minulého týdne velmi ostře pustil do Kurze, když jej obvinil ze spoluzodpovědnosti za nárůst islamismu v Rakousku a selhání v oblasti integrace muslimských přistěhovalců. Faktem zůstává, že lidovci v čele s Kurzem začali protiimigrační rétoriku přejímat právě od Svobodných.
Společná koalice by tak dávala smysl a mnoho rakouských politologů ji považuje za téměř hotovou věc. Stracheho tvrdá slova tak lze vnímat jako součást taktiky a snahu posílit vyjednávací pozici své strany. V loňských volbách unikl kandidátovi Svobodných Norbertu Hoferovi prezidentský úřad jen o několik málo procent a strana neskrývá své nejvyšší ambice ani v případě parlamentních voleb, které podporuje těsná většina rakouských voličů.
Podle průzkumu Research Affairs, kterého se ve dnech 10. a 11. května účastnilo 600 respondentů, by si přálo předčasné volby 53 % voličů. Lidovce v čele se Sebastianem Kurzem by volilo 35 % z nich. O deset procent méně by získali Svobodní v čele s Heinzem-Christianem Strachem. Socialisté v čele se současným kancléřem a šéfem strany Christianem Kernem obdrželi jen 21 % a skončili tak až třetí. Nepříliš lichotivě dopadl průzkum pro socialisty i v otázce, kdo by měl být příštím kancléřem.
Na prvním místě se s 39 % opět umístil Kurz, který předstihl druhého Kerna o plných osm procent. Slabou útěchou může být pro šéfa SPÖ fakt, že na Stracheho má stále náskok jedenácti procent. Ovšem zatímco Strache posílil o jedno procento, Kern naopak čtyři procenta ztratil. I tento průzkum jasně vypovídá i náladách rakouských voličů. Socialisté den ode dne ztrácejí podporu a sestupnou tendenci má i jejich koaliční potenciál. Osud Rakouska je tak bez velkého přehání v rukách třicetiletého Kurze.
Vyšlo na eportal.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
