Do Kurze lidovci vkládají od počátku jeho vstupu do velké politiky obrovské naděje. Již ve svých sedmadvaceti letech se stal šéfem rakouské diplomacie a mnozí tehdy předpovídali, že rodák z Vídně ještě zdaleka neřekl poslední slovo. Uplynuly pouhé čtyři roky a Kurz přebírá otěže celé Rakouské lidové strany. Stal se tak v historii strany nejmladším předsedou. Přes velká očekávání jej nečeká zrovna lehká práce. Za posledních dvanáct let se stal již pátým předsedou.

Lidovci v posledních letech permanentně hledají svoji tvář. Chtějí se vymanit z role mladšího sourozence v tradiční koalici se socialisty a právě dynamický a přímočarý Kurz by jim v tomto ohledu mohl pomoci. Veřejnost si třicátník Kurz na svoji stranu naklonil zejména svým postojem k migrační krizi a odmítnutím přijímání uprchlíků. Jeho komentáře, a především konkrétní kroky v oblasti migrační politiky nalézají podporu mezi voliči vlastní strany a do značné míry mezi voliči Svobodných.

Ostatně se už dlouhé měsíce hovoří o tom, že by poprvé v poválečně historii mohlo dojít ke změně složení koalice. Postoje lidovců a Svobodných Heinze-Christiana Stracheho se na téma migrační krize natolik přiblížily, že se v Rakousku rýsuje vládní koalice složená právě těchto dvou stran. Samotný Kurz ještě před svým zvolením do čela strany prohlásil, že předčasně volby považuje za optimální řešení. Také v tomto ohledu je za jedno se Strachem.