Světovou mediální scénu zahlcují články o údajném narušení estonského vzdušného prostoru třemi ruskými stíhačkami. Toto narušení mělo trvat dvanáct minut.
Estonsko aktivovalo článek 4 Severoatlantické smlouvy a vyzvalo spojence ke konzultacím. Na dnešní večer je svoláno mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Toto jsou mechanismy mezinárodního práva, kterým lze jen přisvědčit. Na rozdíl od horkých válečných hlav jsou toto fóra, která mohou napomoci tento incident řádně vyšetřit, objasnit a náležitě pojmenovat, neboť jeho skutečná povaha není v tento okamžik zřejmá a v tuto chvíli s určitostí nevíme, co se v dané oblasti ve skutečnosti stalo.
Mezinárodní vzdušný a námořní prostor je z důvodu geografických specifik v dané oblasti mimořádně těsný. Tak těsný, že dodržování pravidla dvanáctimílového pásma výsostných vod náležících do výlučné svrchovanosti pobřežních států, které jsou tak považovány za integrální součást státních území, je v praxi technicky mimořádně obtížné až vyloučené, neboť by pro volnou plavbu v režimu otevřeného moře a průlety v mezinárodním vzdušném prostoru zbývaly jen velmi úzké koridory, případně by z důvodu doteku těchto pásem nebylo místo žádné. V zájmu zachování volné plavby a přeletu se roce 1993 Finsko a Estonsko dohodly na posunutí vlastních námořních hranic na tři námořní míle blíže k pobřežní čáře, a vytvořily tak větší prostor podléhající určitým způsobem modifikovaného režimu volného moře a navazujícího vzdušného prostoru, kde mají plavidla a vzdušné prostředky dodatečné povinnosti, mimo jiné i jednoznačné identifikace. Tento prostor dosud využívaly plavidla a lodě všech států světa včetně Ruské federace.
Z důvodu poměrně kusých informací a zcela protichůdných vyjádření zúčastněných stran k incidentu, tedy Estonska a Ruské federace, víme tudíž v tuto chvíli bezpečně jen to, že ve skutečnosti nevíme vůbec nic.
Ruské stroje mohly skutečně na dvanáct předlouhých minut narušit výsostný vzdušný prostor Estonska (což by bylo k délce letu zcela bezprecedentní). Mohly však také letět dosud uznávaným vzdušným koridorem, avšak bez zapnuté identifikace strojů, a porušit tak mezinárodněprávně uznávaný režim v této oblasti. Obojí je porušením mezinárodního práva, nicméně přiznejme si, to druhé je oproti prvnímu zcela nepochybně o řád méně závažné.
Volání o okamžitých sestřelech tak raději berme jako folklór vypjaté válečnické doby a vyčkejme řádného vyšetření tohoto případu. V zájmu dosažení míru je toto řešení opravdu výrazně přínosnější.
Autor je mezinárodní právník, pracoval jako zástupce ředitele mezinárodněprávního odboru MZV a člen incidenční komise pro šetření událostí na státních hranicích.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 3 čtenáři)
Souhlasíte s tvrzením, že z dostupných informací o incidentu zatím nelze vyvozovat jednoznačné závěry?
autor: pro
vesan
