Byl naplněn vírou ve Vaši moudrost a státnickou rozvahu. Jeho účelem byla snaha Vás podpořit při štvavé kampani, kterou proti Vám rozpoutali Vaši odpůrci či poražení konkurenti. Dnes musím svá slova revokovat a s politováním sdělit že jsem se mýlil. Nehodlám hodnotit Vaše ústavní kroky, spíše Vaše slova, která dala všemVašim odpůrcům za pravdu. Vrátím se k včerejšímu výročí“sametové revoluce“.
Břeskná hudba přehlušovala na tomto podivném jarmarku veškerá slova ,jakoby bylo záměrem vše přehlušit. Přesto se na Národní třídě i na mnoha dalších místech objevily v rukou demonstrujících červené karty a verbální vybídky k Vašemu odstoupení. Není se čemu divit. Poslední prezidentská vyhlášení vyvolávají v myslích většiny lidí rozporuplné myšlenky.
Jak brát vyjádření o Ukrajině s přívlastky fašizoidní a banderovský a nepovšimnout si stejných tenedencí nejen v Evropě, ale také ve vychvalovaném Rusku, kde v Petrohradě při oslavách 1.máje pochodovali mladíci v černých košilích se znakem trojzubce na rukávech, nápadně připomínajícím hákový kříž. Jaké hodnocení Kyjevského Majdanu, při kterém jsem na vlastní oči viděl vraždění lidí dne 20.února 2014 i to kdo střílel. Jak schovat hlavu do písku před sestřelením civilního letadla nad Ukrajinou, které je zjevně prací separatistů, či jejich ruských pomocníků. Jak hodnotit Váš pohled na anexi Krymu a snahu po rozdrobení Ukrajiny zavíráním očí nad snahami nohsledů Moskvy odtrhnout od země její průmyslová centra a připojit je k Putinově imperiu. Kam se poděla Vaše hrdost při návrzích na odstranění ekonomického embarga namířeného proti expanzivním a militantním snahám Ruska. Poslední kapkou v poháru mého rozhořčení bylo Vaše vyjádření o 17.listopadu spolu s výrokem téměř ruského junáka o tom, že se lidí nebojíte stejně, jako jste se nebál před pětadvaceti lety.Koho jste se to tehdy nebál pane inženýre? Lidí určitě ne a ani mužíků v zeleném?
Dovolím si podotknout že nesouhlas vyjadřující auditorium na Albertově bylo složeno převážně z lidí, kteří byli tehdy ve věku žáků základní školy, tak jaké řeči o tom kdo má a kdo nemá právo nesouhlasit.Vy jste ty lidi urazil tím, že jste zlehčil průběh tehdejší demonstrace i její důsledky. Dovolte mi toto expose:
Průvod vycházel z Aůbertova a na jeho konci, jako lidé střední generace jsme šli my, tedy lidé kteří sice už dávno studenty nebyli, ale měli zájem o současné dění. Jisté víte že průvod podcházel pod mostem přes Botič a tam jsem zaslechl jeden z bonmotů, které máte tak rád“...koleda koleda Štěpáne, co to neseš ve džbáně“a na to ohlas vycházející z řady slušně oblečených pánů, stejně jako my už dávno ne studentů“...nesu nesu obušky, dostanete do držky“. Průvod došel na Vyšehrad a protože bylo před basilikou plno, zůstali jsme stát před branou v Pevnostní ulici a jen průhledem jsme viděli na ozářené prostranství. Před námi se nerušeně bavila řada oněch pánů a i když dění nesledovala, nechystala se odejít. Protože byla zima a nám už mrzly ruce se svíčkymi, rozhodnuli jsme se odejít. Při odchodu jsem ženu upozornl na to, že ta řada pánů jsou zřejmě fízlové a že pokud se průvod otočí k pochodu na Prahu, budou tihle dobráci v jeho čele a povedou lidi jako ovce na porážku.Při odchodu k Metru jsme potkali pana Dubčeka zajištěného policejní hlídkou. Odváděli jej na služebnu v Paláci kutury. Doma jsme pak netrpělivě čekali na návrat syna, studenta právnické fakulty. Z jeho vyprávění jsme si potom složili celou mozajku. Průvod se ve Svobodově ulici rozdělil a jeho část šla Vyšehradskou ulici směrem k centru. U ministerstva spravedlosti demonstrující rozehnal policejní kordon a přinutil je k návratu na nábřeží, tedy na správnou trasu pochodu. Mosty a ostatní odbočující ulice byly policií zablokovány a tak se jedinou možnou trasou stala odbočka z nábřeží na Národní třídu. Páni ve středních letech ve většině splnili svůj úkol a na Národní třídě je jejich uniformovaní kolegové propustili za řadou obrněnců tou Vámi nazvanou řití demonstrace. Ostatní zůstali povětšině v pasti a jen pár jedinců mohlo po uzavření davu odejít Mikulandskou ulicí kolem kordonu, ve kterém byl těsně u domu mladý příslušeník,který tuto žadonící skupinu lidí propustil.
Zásah policie byl jednoznačně krutý. Důkazem zůstává znalecký posudek tehdejšího významného psychiatra který potvrdil, že příslušnící byli celý den uzavřeni v prostorech bývalého kina Práce bez možnosti se najíst či napít a proto projevili na Národní třídě svou nervozitu a agresi vůči demonstrantům.
Na základě uvedených skutečností a vašich reakcí jsem konstatoval, že moje důvěra byla znejistěna a pošlapána.Prostě už Vám nevěřím a tak se budete muset spolehnout už jen na Putina a těch pár komunistů a Vašich osobních přátel, kteří se dílem sešli včera na Klárově. Operovat tím, že máte mandát více než dvouatřičvrtě milionů voličů je liché.Tak tedy učme se od velkého Maa.
Vím že se nebojíte a že na realitě nic nezměním, ale já už Vám pane prezidente nevěřím. I ode mně máte červenou.
Josef Reiman
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Názory, ParlamentniListy.cz
