Stát i podnik musejí následně velmi rozvážně p l á n o v a t svoje výdaje na další období. Státní rozpočet se potom dá překročit. Vždy je dostatek argumentů pro zvýšené výdaje, ale podnik by přišel v této situaci „zu grund“. Jsme před volbami a tak bych si dovolil malé srovnání.
Říká se, že ve firmách pana Babiše existuje strohá kázeň, zásadou je plné využití pracovní doby, efektivnost práce a peníze jen tak vysoko, aby si lidé nevyskakovali. Odkazem na skutečnost, že za branou podniku stojí řada nezaměstnaných a čeká na uvolnění pracovního místa je jistě dostatečným vykřičníkem pro zaměstnance, kteří by si chtěli na tento režim stěžovat. Pravda, pokud by tento systém fungoval i ve státní správě, asi by se řada věcí změnila k lepšímu. Zatímco ve výrobních podnicích pana Babiše odpovídá každý dělník, technik i úředník za kvalitu a konečný efekt své práce, na postech státních zaměstnanců je podstatou práce plnění pokynů nadřízených, dodržování zákonů a příslušných vyhlášek, také kontakt s občany jako klienty, které je však nutno do platných předpisů zarámovat. Občané ve většině případů přicházejí jako klienti, ale odcházejí často jako prosebníci, či „spráskaní psi“, nebo „zmoklé slepice“. Jistě to neplatí obecně, ale v řadě případů zde stojí úředník jako protektor a občan jako pokorný prosebník. Snad až na malé výjimky našich menšin, které si dovedou své požadavky vykřičet.
Abych nemluvil jen v obecné rovině, mohu dát osobní příklad. Každý už se většinou setkal s činností společnosti AAA Auto. Ohlasy na její činnost jsou obojího druhu. Někdo tuto firmu chválí a ten kdo nepochodil na ni nadává. Já však nechci mluvit o zboží, které tato společnost prodává, ale o službách, které v souvislosti s prodejem ojetých automobilů poskytuje. Do předmětu jejich podnikání, tedy do skrytých střev starších automobilů nikdo nevidí a sebelepší automechanik či technik profesionál nemůže odhalit veškeré slabiny a skryté závady zboží, které se mu prodávající snaží zatajit. Jsou prostě chyby, na které příjde při provozu automobilu až jeho další majitel, který využil služeb této společnosti. V tomto případě bych však chtěl hovořit o kvalitě poskytovaných služeb a o přístupu zaměstnanců společnosti k zájemcům o automobily, tedy ke klientům. Vše v této společnosti funguje jako dokonalý stroj. Počínaje jednáním prodejců, přes projednávání nabídky, případně její specifikace a doporučení pracovníků prodeje, kteří mají zmapované výhody i nedostatky prodávaných značek. Vše ve velmi reprezentativní podobě a v prostředí, které prezentuje společnost ve skvělém světle, které dodává klientovi pocit vlastní důležitosti. Myslím, že vše je v rukách vedení společnosti a především v rukách jednotlivých manažerů. Já jsem měl možnost pojednat nabídku koupě staršího autmobilu pro kamarádku s ředitelem prodeje. Ocenil jsem reprezentativní jednání, i když se jednalo o starší a cenou příliš nezajímavý automobil. Inu auto na dožití pro důchodce. Měl jsem pocit, že jednáme o koupi toho nejdražšího Jaguara. Jednání příjemné, bez dlouhých prodlev a minut ticha, vedoucí k úspěšné koupi ojetého automobilu. Jednání ostatních úředníků, kteří koupi realizovali, je možno hodnotit jako vstřícné, věcné a neformální. Zde se klient musel nutně cítit velmi dobře. Odcházeli jsme příjemně naladěni, spokojeni s jednáním zaměstnanců a s pocitem, že si zde zákazníka váží. Tolik můj exkurs do vztahu zaměstnanec - klient.
Myslíte, že by byl opravdu tak veliký problém, kdyby také úředníci státní správy našli vhodný klíč ke vstřícnému jednání s občany? Stejně tak se domnívám, že by také naši politici mnohá srdce voličů odemkli kdyby odložili svou pověstnou aroganci, soběstřednost a pocit povýšenosti a moci?
Mnoho lidí teď váhá koho volit. Posměšné bilbordy a výkřiky my jsme ti praví, ti ostatní vás chtějí podvést přece vedou k obecné nedůvěře a ke ztrátě motivace voličů a k nechuti k politickým stranám. Ti, kteří se snaží najít alternativní cestu jsou pokládáni za zločince nebo šílence, zatímco ti, kteří tu pokazili co mohli vynášejí neúprosné soudy. Rychle zapomněli na své neblahé působení plné korupce, lobbismu, kamarádíčkování a dnes jsou ještě tak neomalení, že poukazují na úspěchy vlastního vládnutí.
Řekněte mi prosím, proč by se stát nemohl řídit stejně jako úspěšná firma. Přece výchozím bodem je u obou snaha o prosperitu a spokojenost občanů. Tak proč si dělat takové nároky na vlastní pravdu. Všichni jsme chybující a snad se těmi chybami také učíme. Jak jinak by mohly kandidovat v těchto volbách strany, které dokázaly rozvrátit za poslední volební období hospodářkou, ale i společenskou situaci v naší krásné vlasti?
Josef Reiman
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Josef Reiman
