Když jsme na jaře roku 2006 podepsali s lidoveckým ministrem dopravy smlouvu o výstavbě mýta, dostali jsme do vínku rovnou několikaměsíční zpoždění. Jenže krátce na to proběhly parlamentní volby a stát, jehož součinnost jsme při výstavbě nezbytně potřebovali, byl dál paralyzován povolebním vyjednáváním.

V září se vlády nad resortem ujal ministr dopravy Aleš Řebíček z ODS, který proslul prohlášením, že smlouvu s Kapschem zruší stůj co stůj. My ale měli smlouvu platnou a chtěli jsme jako renomovaný globální lídr mýto dostavět. Tehdejší pravicové ministerstvo dělalo pro nezdar projektu co mohlo, obecní úřady vedené starosty za ODS záhadně komplikovaly a protahovaly stavební řízení na elektrické přípojky k mýtnicím. Náměstek ministra týden co týden vysílal dopravcům přes média signály, že mýto od ledna nebude.

Jaký div, že dopravci nejevili zájem o palubní jednotky, které Kapsch ale musel do startu mýta povinně mezi kamiony rozdistribuovat. Kapsch tehdy dělal co mohl, politikům navzdory. Díky zkušenostem jsme mýto dostavěli a spustili, rozjeli včas distribuci a na prosinec ji výrazně posílili, aby nevznikaly fronty dopravců.

Dokázali jsme si poradit i s nekonečnými stavebními řízeními a mýtnice osadili na vlastní náklady dieselagregáty do okamžiku, než vystavíme elektrické přípojky. Obrovskou roli sehrál i výběr tuzemských subdodavatelským firem jako je ČSOB, AŽD nebo Teplotechna, které znaly místní prostředí a přispěly ke zdaru spuštění mýta. V sázce totiž byla ztráta státu minimálně ve výši 5 miliard korun, pokud by mýto neodstartovalo v lednu 2007.