Spolu s šéfredaktorem Stéphanem Charbonnierem, kterému se říkalo Charb, byl mezi 12 popravenými spolupracovníky satirického týdeníku Charlie Hebdo dvěma příslušníky jemenské Al-Káidy minulou středu v Paříži.

Charlie Hebdo je možné považovat za levicový týdeník, hlavně kvůli názorům jeho zavražděného šéfredaktora, ale když se každou středu objevil na stáncích, jeho ostrý sarkastický humor se nevyhýbal nikomu: ani levici.

Hlavně studenti a intelektuálové si bez něj Francii nedokáží představit: Vždy oceňovali jeho ostrý styl, nebojácnost a neústupnost.

Básník Petr Král, který žil dlouhá léta v Paříži, mi řekl: Zavraždění Wolinského je možné přirovnat v našich poměrech snad jen k tomu, kdyby někdo zavraždil Jiřího Suchého na jevišti Semaforu.

Byl to právě Wolinski, který, po dalším zákazu satirického měsíčníku Hara-Kiri, navrhl, aby se nový, aktuálnější týdeník jmenoval podle jejich utlačovatele – prezidenta Charlese de Gaulla – Charlie Hebdo.