Karel Hvížďala: Ministryně spravedlnosti Válková je jedním z nejslabších článků vlády

10.11.2014 22:31

V únoru příštího roku uplyne rok od jmenování vlády Bohuslava Sobotky z ČSSD, a ohlédneme-li se zpětně za tímto necelým rokem, zdá se, že jednou z nejproblémovějších osobností kabinetu je ministryně Helena Válková.

Karel Hvížďala: Ministryně spravedlnosti Válková je jedním z nejslabších článků vlády
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministryně spravedlnosti Helena Válková

Hned na samém počátku odvolala bez důvěryhodného zdůvodnění dva své náměstky: Hanu Marvanovou a Pavla Šterna, a už tehdy premiér Sobotka prohlásil: „Každé další zaváhání ze strany Válkové bude znamenat požadavek sociálních demokratů na její konec v čele ministerstva.“

Jenže i když tyto konflikty přežila, problémy s ní pokračovaly. Připomeňme třeba jmenování nového předsedy Krajského soudu v Ústí nad Labem.

Paní ministryně dlouho váhala s tím, aby uznala návrh výběrové komise složené z renomovaných právníků, pak ho prezidentovi poslala, ale on nominanta nejmenoval, takže bylo stejně podle ní.

A opačně dodnes se nerozhodla zaujmout jasné stanovisko k jmenování soudce Jana Sváčka, kterého kvůli podezřelým kontaktům odmítl již dvakrát Senát.

Nyní, když její úřad připravil novelu zákona o státním zastupitelství, se opět podezření, že podléhá lobbistickým zájmům, objevuje na veřejnosti, protože – pokud by její návrh byl schválen – tento důležitý úřad, který je součástí justice, by ztratil nezávislost a ministryně by získala silné personální pravomoci.

Důvody jsou zřejmé: Třeba výběr vedoucích státních zástupců má provádět pětičlenná komise, kde budou sice jen dva zástupci ministerstva a tři státní zástupci, ale paní ministryně jejich nominanta nemusí akceptovat a může si tam dosadit kohokoliv z těch, kteří se zúčastnili tendru.

Z toho je zřejmé, že taková komise nemá valný význam a jen zakrývá snahu ovládnout státní zastupitelství. V zákoně sice stojí, že k takovému kroku se může ministryně rozhodnout jen z vážných důvodů, ale za ty je možné u nás považovat cokoliv.

Dalším problémovým místem tohoto návrhu je přechod na nový systém, podle kterého by během tří let od nabytí účinnosti zákona vedoucí státní zástupci na všech úrovních skončili.

Takové znění zákona by jasně ukazovalo jedním směrem: Paní ministryně se zřejmě chce zbavit těch nejsilnějších osobností, které bojují za emancipaci svých úřadů, a to jsou Pavel Zeman, Lenka Bradáčová a Ivo Ištván, což by byl jasný krok zpět.

S dosavadním zněním návrhu ale naštěstí hrubě nesouhlasí nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, šéf legislativy Jiří Dinstbier, předseda ústavně-právního výboru Jeroným Tejc a vlastně i Bohuslav Sobotka, který prohlásil: „Paní ministryně má poslední šanci, aby prokázala, že je schopná bez opakované negativní medializace řídit ministerstvo.“

A poslední šance je to i pro Andreje Babiše, aby prokázal, že to s bojem proti korupci myslí vážně. Právní filozof Jiří Přibáň mi řekl: „Kdyby to prošlo, byl by to definitivní zlom!“ 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: rozhlas.cz

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

20:57 Štefec (Trikolora): Tak kdo tady vlastně vede válku?

Vyjádření experta Trikolory k útokům na kritiky války.